Pokračujeme - čeho se má člověk opravdu bát?

 Biblický text, Lukášovo evangelium 12. kap.:

• 1Mezitím se shromáždily nespočetné zástupy, že se lidé div neušlapali. Ježíš začal mluvit nejprve ke svým učedníkům: „Mějte se na pozoru před kvasem farizeů, to jest před pokrytectvím.
• 2Není nic zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude poznáno.
• 3Proto vše, co jste řekli ve tmě, bude slyšet na světle, co jste šeptem mluvili v tajných úkrytech, bude se hlásat ze střech.
• 4Říkám to vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale víc už vám udělat nemohou.
• 5Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má moc vás zabít a ještě uvrhnout do pekla. Ano, pravím vám, toho se bojte!

Přátelé, text nám připomíná, že bychom neměli zapomenout na svou budoucnost. Nějak to všechno souvisí s tím, jak přemýšlíme a jak žijeme. Apoštol Pavel říká, že sice člověk může vše, ale ne vše mu prospívá. Abychom sobě nezasévali budoucí škodu, potřebujeme moudře přemýšlet, jelikož způsob života odpovídá tomu, jak přemýšlíme. Lidskou duši je třeba krmit zdravou duchovní stravou - tím je určitá denní dávka biblického studia. Naše myšlení se pak přibližuje myšlení biblickému. Ježíš řekl, abychom poslouchali jeho slovo a abychom věřili tomu, který ho poslal na svět, tj. Bohu-Otci, pak člověk z pohledu věčnosti nezahyne. Všechny k tomu povzbuzuji.     

Pokračujeme - co člověk může v životě získat

Přátelé, občas se dostávám v rozpravách se svými blízkými k dotazu, proč si každý o sobě myslí, že má tu správnou víru a že každý má přece právo věřit čemukoliv. Tato otázka je podle mého nelogická a proto nemůže mít logickou odpověď. Pokud se totiž budeme bavit o náboženstvích, pak každé náboženství řeší rozdílné otázky lidského života a navíc je klíčové, zdali jejich učení je pravdivé. Některé odpovědi dostaneme až v daleké budoucnosti, možná vůbec nikdy. Doporučuji se seznámit na Wikipedii s pojmy jako Budhismus, Hinduismus a dalšími. Je tam často společný cíl - uniknout pozemskému utrpení různým způsobem, u některých třeba tak, že člověk popře sebe sama, jelikož život je jenom iluze, u jiných že se k tomu může člověk údajně promeditovat. Křesťanská víra vychází z určité historické zkušenosti Izraelského národa, kdy se pár lidí skutečně setkalo s opravdovým Bohem, tj. pravým Stvořitele Světa, který jednal s lidmi mimořádnými zázraky a také zde máme historickou zkušenost s Ježíšem Kristem, který o sobě řekl, že přišel lidem říci pravdu o sobě, o Bohu a o lidech. Přišel na svět řešit otázku lidského hříchu s nabídkou odpuštění hříchů, zisku věčného života a zázraky tato slova potvrzoval. Postavil před každého člověka tj. i budhistu či hinduistu nebo muslima nabídku věčného života. Bude-li člověk činit pokání z hříchů před Bohem, uvěří v Ježíše Krista jako Syna Božího poslaného na Zem Bohem, aby zachránil dobrovolnou smrtí člověka  a  bude-li činit vůli Boží popsanou v Bibli - pak získává věčný život pro svou duši. Je jasné, že ne každá víra vede k odpuštění hříchů, protože ty může odpustit jenom Bůh. Pokud pravému Bohu nevěříme či jeho existenci popíráme, nemáme šanci.