Dostihne nás náš osud? aneb Neboj se, jen věř!

 Přátelé, občas slyším podivný názor, že s tím, co nás čeká, nic nejsme schopni udělat. Bible mluví něco jiného. Myslíte např., že muselo během II. světové války zemřít 6 mil. Židů v koncentračních táborech? Mohlo jich být výrazně méně, kdyby mnozí uvěřili, že Hitler je zločinec. Do určitého okamžiku se dalo něco s tím dělat. 

Moc klíčové je, jak se každý člověk rozhoduje a čemu věří. Pokud věříme, že Ježíš chodil po světě a zanechal nám poselství, pak může být naše budoucnost dobrá - stačí věřit slovu, které má Bůh k nám lidem. Bůh podle Bible reaguje na naši víru. Je to podobné víře dítěte, které věří svým rodičům, že se o ně postarají. Na rozdíl však od rodičů Bůh nás nechá zahynout, pokud ho odmítneme. Každý může zakusit Boží dobrotu, která je podmíněná právě naší vírou v Něho a jeho slovo. Jak to prakticky uvést do života? Seznámit se Evangeliem a věřit tomu. Můžeš pak získat u Boha velké poklady, jedním z nich je klid a pokoj tvé duši. 

Pokračujeme, Lukáš, 8. kap.:

 Přátelé, další neuvěřitelný příběh:

• 26Přeplavili se do krajiny gerasenské, která leží proti Galileji.
• 27Když vystoupil na břeh, vyšel proti němu jakýsi muž z toho města, který byl posedlý démony a už dlouhou dobu nenosil oděv a nebydlel v domě, nýbrž v hrobech.
• 28Když spatřil Ježíše, vykřikl, padl před ním na zem a hlasitě zvolal: „Co je ti po mně, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Žádám tě, abys mne netrápil.“
• 29Ježíš totiž nečistému duchu přikazoval, aby z toho člověka vyšel. Neboť ho velice často zachvacoval; tehdy ho poutali řetězy a okovy a hlídali, ale on pouta vždy přerval a byl démonem hnán do pustých míst.
• 30Ježíš se ho zeptal: „Jaké je tvé jméno?“ Odpověděl: „Legie,“ protože do něho vešlo mnoho zlých duchů.
• 31A prosili Ježíše, jen aby jim nepřikazoval odejít do pekelné propasti.
• 32Bylo tam veliké stádo vepřů, které se páslo na svahu hory. Démoni ho prosili, aby jim dovolil do nich vejít; on jim to dovolil.
• 33Tu vyšli z toho člověka, vešli do vepřů, a stádo se hnalo po příkrém srázu do jezera a utopilo se.
• 34Když pasáci uviděli, co se stalo, utekli a donesli o tom zprávu do města i do vesnic.
• 35Lidé se šli podívat, co se stalo; přišli k Ježíšovi a nalezli toho člověka, z něhož vyšli démoni, jak sedí u Ježíšových nohou oblečen a chová se rozumně. A zděsili se.
• 36Ti, kteří viděli, jak byl ten posedlý vysvobozen, jim o tom pověděli.
• 37A všichni obyvatelé gerasenské krajiny prosili Ježíše, aby od nich odešel, poněvadž se jich zmocnila veliká bázeň. Vstoupil tedy na loď, aby se vrátil.
• 38Ale ten muž, z něhož vyšli démoni, ho prosil, aby směl být s ním; on ho však poslal zpět a řekl mu:
• 39„Vrať se domů a vypravuj, jak veliké věci ti učinil Bůh.“ I odešel a zvěstoval po celém městě, jak veliké věci mu učinil Ježíš.

Jsem přesvědčený, že je to pro nás křesťany výzva, abychom zabrali a tak dosáhli stejné úrovně našeho učednictví jako Ježíš. Píše o tom Bible na jiném místě, - měli bychom dělat stejné věci jako On. Co si o tom myslíte? 

Jak žít v dnešní době v bezpečí

 Přátelé, zrovna jsem narazil na úžasný text v knize Přísloví, 1. kapitoly:

• 33"Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně, beze strachu z něčeho zlého.“

Kdopak to mluví? Když si přečteme celou 1. kapitolu této knihy, pak z toho vyjde, že autorem je MOUDROST. MOUDROST pak je od Boha. Získáme jí tak, že budeme brát vážně Boží slovo. Bohužel lidi kolem nečtou Bibli, protože nevěří, že je to slovo od Boha, a tak žijí ve strachu. Ale nemuseli by, kdyby. Alespoň, kdyby si to vyzkoušeli.

Má covid duchovní pozadí?

Přátelé, dovolil jsem si položit tento dotaz všem, kdo čtou tyto příspěvky ale nejraději bych, aby si tuto otázku položili všichni lidé celého světa. Co to vlastně znamená duchovní pozadí? Časem asi většina dojde k závěru, že člověk sklízí to, co předtím zaséval. Toto platí nejenom v oblasti zemědělství, ale i např. v oblasti vztahové - když nebudete do vztahu investovat dostat lásky, tak se vztah rychle rozpadne. Náš myšlenkový postoj je v životě klíčový, nějak věříme, podle toho zaséváme a podle toho pak sklízíme. Tohle může platit i pro skupiny lidí a někdy to může pokazit jeden člověk ale zaplatit pak ostatní, stačí např. když nějaký vedoucí nemá dostatek moudrosti a kvalifikace. Dopadne to na jeho podřízené? Určitě ano. 

Covid má podle mého tento mechanismus: Velká část světa došla k závěru, že Bůh a jeho zákony neexistují = splněná první podmínka pro vznik problému - určitý druh víry, který přináší smrt. Z toho pak vychází náš životní styl - špatnost přehlasujeme na věc přijatelnou a netušíme, že jdeme špatně. V Bibli je klíčový verš: Mzdou hříchů je smrt ale Boží milostí život věčný v Ježíši Kristu. 

Můj závěr: Příčinou covidu je odpadnutí od víry v biblického Boha, o kterém vydal svědectví Boží Syn Ježíš Kristus. Pokud svět začne hledat Boha a rozhodne se jít po nové cestě, může se temno obrátit ve světlo, jinak se podle mého z toho nedostaneme. Pokud se mne zeptáte, jestli bude líp, pak odpovím, že až budou "kostely opět plné" a lidí budou místo blbostí hledat v Bibli Boží vůli. Pokořte se před Bohem a Bůh vás pozvedne z prachu, říká žalmista. Bude to někdy? Podle mého nebude, ač mi je jasně, že určitý podíl viny na nevíře mají i křesťané, kteří ostatním nenabízejí Boží slovo. Všechny pozdravuje Milan. 

Pokračujeme, Lukáš, 8. kap.:

 

• 22Jednoho dne vstoupil on i jeho učedníci na loď; řekl jim: „Přeplavme se na druhý břeh jezera.“ Když odrazili od břehu
• 23a plavili se, usnul. Tu se snesla na jezero bouře s vichřicí, takže nabírali vodu a byli ve velkém nebezpečí.
• 24Přistoupili a probudili ho se slovy: „Mistře, Mistře, zahyneme!“ On vstal, pohrozil větru a valícím se vlnám; i ustaly a bylo ticho.
• 25Řekl jim: „Kde je vaše víra?“ Oni se zděsili a užasli. Říkali mezi sebou: „Kdo to jen je, že rozkazuje i větru a vodám, a poslouchají ho?“

Přátelé, Ježíš ukázal učedníkům moc nad přírodními živly. V dnešní době má hodně učedníků po celém světě. Podle Bible by měli i oni přikazovat nejen přírodním živlům a ty by se měly poddat. Vypadá to tak, že stav naší křesťanské víry nedosahuje požadavků či představ samotného Ježíše. Jsou výjimky, musíme se povzbuzovat, abychom zabrali a svou víru posunuli kupředu.   

Menší odbočka - jak šel minulý týden aneb něco o evoluci

 Přátelé, děkuji, že čtete moje příspěvky. Kdo je nečte, ať mi prosím pošle emailový kontakt, vyřídím si to s nimi!!! 

Ale vážně, nemějte strach, a klidně mi i vynadejte, tedy za předpokladu, že se vám budou zdát moje argumenty postavené na písku. 

Děkuji všem, kteří jsou se mnou ochotní občas alespoň chvilku mluvit o křesťanské víře, protože podle mého je to stejně důležité, jako mluvit před rokem 1939 o Hitlerovi, jenž se chystal na Evropu a Židé nechtěli o něm nic slyšet. Nevěřili zprávám - uteč, jinak zemřeš. Neutekli a tak zemřeli nejen oni, ale i jejich děti. Biblická zpráva je trochu podobná, uvěř Bohu, že poslal na svět zachránce, udělej určité kroky a tak zachráníš nejen sebe. Proto do toho tématu jdu znovu a znovu a snažím se tuto zprávu předat, jak to jenom je možné. Hraje se totiž o to, kde budeme trávit svou věčnost. Evangelium je náš evakuační plán. K dnešnímu tématu: V jedné diskusi o víře jsme otevřeli téma evoluce versus stvoření člověka Bohem. Rád bych k tomu napsal pár poznámek: Židé měli a mají jednu zvláštní schopnost a to vést písemně rodokmeny. Zachovali tento zápis: Adam zplodil Kaina a Abela a dále tento zápis pokračuje až do doby Ježíše Krista. Ten, který zapsal část jdoucí od Adama, napsal, že Adam neměl pozemského otce, ale byl stvořen Bohem. Adam tudíž neměl ani dědečka, ani babičku. Je to biblický zápis. Občas někdo najde kousek nějaké kostry a tvrdí, že se jedná o člověčího předka. Nejde to ani dokázat, ani vyvrátit. Experti na DNA mohou říci, že DNA je člověčí (dnešního člověka) nebo nečlověčí. Jak ale dokázat, že z těchto kostí se za nějaký čas vyvinul člověk a nyní běhá po zemi? Dobře, ale jak dokázat existenci Boha? Máme na to svědka, tím je Ježíš Kristus, ten o něm vydal svědectví. Nebalamutil lidi? Jeho slovo bylo mocné a co řekl, to se stalo, z lidského pohledu dělal nemožného věci. Takže věřím Božímu svědku a nikoliv evolučním demagogům, protože podle mého nikdy nenajdou ostatky pozemského otce Adama ani žádný židovský zápis o pozemských rodičích Adama a Evy.

Pokračujeme, Lukáš 8. kap.

 

• 19Přišla za ním jeho matka a bratři (Ježíše), ale nemohli se k němu dostat pro zástup.
• 20Lidé mu oznámili: „Tvoje matka a bratři stojí venku a chtějí se s tebou setkat.“
• 21On jim odpověděl: „Má matka a moji bratři jsou ti, kdo slyší Boží slovo a podle něho jednají.“

Přátelé, Bible v jiném místě říká, že můžeme patřit buď do jedné skupiny nebo do druhé. Pokud člověk věří v Ježíše Krista, znamená to, že ho také poslouchá a jeho budoucí místo se připravuje v nebi. Všechno ostatní patří to skupiny, kteří Boha popírají svým životem a budou muset za tuto nerozumnost jednou zaplatit velkou cenu. Tak schválně, známe vůli Ježíše Krista?  A žijeme jí?

Pokračujeme v 8. kap. Lukášova e.:

 

• 16Nikdo přece nerozsvítí světlo a nepřikryje nádobou ani je nedá pod postel, ale dá je na svícen, aby ti, kdo vcházejí, viděli světlo.
• 17Nic není skrytého, co jednou nebude zjeveno, a nic utajeného, co by se nepoznalo a nevyšlo najevo.
• 18Dávejte tedy pozor, jak slyšíte: Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to, co myslí, že má.“

Přátelé, text patří k textu předchozímu: 

U koho se zaseté slovo ujme, ten bude světlem pro ostatní. Ti ale, kteří slovem věčného života pohrdli nebo u kterých se slovo z jiných příčin neujalo, ti budou muset sklidit v budoucnu trpkou úrodu. Ta úroda bude, že poznají, že jejich získaná moudrost jim nakonec nepřinesla žádný užitek.

Pokračujeme - klíčový text

 Přátelé, začnu dnes hypotetickou otázkou: Kdybychom Bohu položili otázku, který kousek textu z Bible je pro člověka dnešních dnů nejklíčovější, víte, na který text by možná ukázal prstem? Podle mého na tento:

• 4Lidé se k němu (Ježíši) scházeli ve velkých zástupech a přicházeli z mnoha měst. Mluvil k nim v podobenství:
• 5„Vyšel rozsévač rozsívat semeno. Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, bylo pošlapáno a ptáci je sezobali.
• 6Jiné padlo na skálu, vzešlo a uschlo, protože nemělo vláhu.
• 7Jiné padlo doprostřed trní; trní rostlo s ním a udusilo je.
• 8A jiné padlo do země dobré, vzrostlo a přineslo stonásobný užitek.“ To řekl a zvolal: „Kdo má uši k slyšení, slyš.“
• 9Jeho učedníci se ho ptali, co to podobenství má znamenat.
• 10On řekl: „Vám je dáno znáti tajemství Božího království, ostatním však jen v podobenstvích, aby hledíce neviděli a slyšíce nechápali.
• 11Toto podobenství znamená: Semenem je Boží slovo.
• 12Podél cesty – to jsou ti, kteří uslyší, ale pak přichází ďábel a bere slovo z jejich srdcí, aby neuvěřili a nebyli zachráněni.
• 13Na skále – to jsou ti, kteří s radostí přijímají slovo, když je uslyší; protože v nich však nezakořenilo, věří jen nějaký čas a v čas pokušení odpadají.
• 14Semeno padlé do trní jsou ti, kteří uslyší, ale potom je starosti, majetek a rozkoše života dusí, takže nepřinesou úrodu.
• 15Semeno v dobré zemi jsou ti, kteří uslyší slovo, zachovávají je v dobrém a upřímném srdci a s vytrvalostí přinášejí úrodu.

 Přátelé, co tím chtěl Ježíš podle vás říci? Pokusím se to vyjádřit ještě jinak. 

Asi každý kolem nás slyšel příběh o Ježíši Kristu, přesto Bible v jiných místech píše, že většina přesto skončí s odpuštěním jednou v pekle. Je to proto, že buď vůbec neuvěřili Bohu, že poslal Ježíše Krista na svět nás hříšníky zachránit, nebo sice uvěřili, ale o získanou víru nepečovali a tak o ní přišli. Pokud doma pěstujete kytky, pak určitě víte, co je třeba, aby kytka neskončila brzy v popelnici. O víru se je třeba starat ještě s větším nasazením. Jak? Čteme pravidelně Bible, věnujeme čas Bohu naší upřenou koncentraci na Něho, setkáváme se s věřícími ve jménu Ježíše Krista tj. nesetkáváme se proto, abychom probírali kdejaké blbosti, ale abychom spolu četli Boží slovo, zpívali spolu křesťanské písně a také se jeden za druhého modlili. Hledáme Boží vůli a snažíme se jí žít. Neskončit jednou v pekle vyžaduje od nás určitý zápas o zachování víry a odhodlání změnit životní styl ve styl, že bereme Boha vážně. Pokud to člověk nepochopí, pak dříve či později o víru v Ježíše Krista přijde, prožije zbytek života podle sebe a v nebi pro něho pak už nezůstane místo.  

Přeji pěkný nový týden, Milan 

Lukášovo e., 8. kap.

 

• 1Potom Ježíš procházel městy a vesnicemi a přinášel radostnou zvěst o Božím království; bylo s ním dvanáct učedníků
• 2a některé ženy uzdravené od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z níž vyhnal sedm démonů,
• 3Jana, žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které se o ně ze svých prostředků staraly.

Přátelé, co je to zvěst o Božím království? Mohli bychom říci, že není království jako království. Pro pochopení si místo království doplňte státní zřízení. Někdo se narodí do dobře funkčního s spravedlivého zřízení a pak může prožít pěkný život. Může mít ale také smůlu, může se narodit do jiného řádu a pak ze života má peklo. Člověk žijící na Zemi může žít duchovně v Božím království a to tak, že přijme jako svého pána Stvořitele vesmíru, který je panovník dobrý. V okamžiku, kdy podle Bible přijmeme Ježíše jako toho, který nás usmiřuje s Bohem, stáváme se členy Božího království. Pokud toto člověk odmítne, pak škodí sobě jelikož poslouchá ve většině případů sám sebe, kterému k moudrosti o dobrotě mnoho schází. Sám sebe člověk přivede ke zkáze. Bible má na to výraz, že jsme všichni hříšníci a to nás odsuzuje k záhubě ale že je tady jedno řešení, tím je stát se členy království Ježíš Krista.

K verši 2 a 3: Zmiňované ženy prožívaly asi dlouho peklo na Zemi, po setkání s Ježíšem se jejich karty otočily. Byly zachráněny. Také je tam zmínka o soucitu. O tom bychom mohli přemýšlet... Ale to Bůh asi nechce, Bůh chce, abychom sami měli soucitná srdce s tou bídou kolem, máš takové srdce? 

Pokračujeme, Lukáš 7. kap.

 

• 36Jeden z farizeů pozval Ježíše k jídlu. Vešel tedy do domu toho farizea a posadil se ke stolu.
• 37V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je u stolu v domě farizeově, přišla s alabastrovou nádobkou vzácného oleje,
• 38s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem.
• 39Když to spatřil farizeus, který ho pozval, řekl si v duchu: „Kdyby to byl prorok, musel by poznat, co to je za ženu, která se ho dotýká, že je to hříšnice.“
• 40Ježíš mu na to řekl: „Šimone, chci ti něco povědět.“ On řekl: „Pověz, Mistře!“ –
• 41„Jeden věřitel měl dva dlužníky. První byl dlužen pět set denárů, druhý padesát.
• 42Když neměli čím splatit dluh, odpustil oběma. Který z nich ho bude mít raději?“
• 43Šimon mu odpověděl: „Mám za to, že ten, kterému odpustil víc.“ Řekl mu: „Správně jsi usoudil!“
• 44Pak se obrátil k ženě a řekl Šimonovi: „Pohleď na tu ženu! Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal, ona však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy.
• 45Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy.
• 46Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vzácným olejem pomazala mé nohy.
• 47Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje.“
• 48Řekl jí: „Jsou ti odpuštěny hříchy.“
• 49Ti, kteří s ním byli u stolu, začali si říkat: „Kdo to jen je, že dokonce odpouští hříchy?“
• 50A řekl ženě: „Tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji!“

Přátelé, občas máme problém s tím, jak prakticky "uchopit" biblické "Vyznáváte-li hříchy, Bůh vám je odpustí". Maří Magdalena (asi) nám to ukazuje. Ti ostatní v příběhu, ač by se nám mohlo zdát, že to byli slušní lidé, v Ježíšových očích selhali. Mysleli si o sobě něco jiného, než myslel o  nich Ježíš. Co myslíte, co si Ježíš myslí o tobě? A co s tím, aby J. změnil na tebe pohled?  

Pokračujeme

 

• 31Čemu tedy připodobním lidi tohoto pokolení? Komu se podobají?
• 32Jsou jako děti, které sedí na tržišti a pokřikují na sebe: ‚Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste neplakali.‘
• 33Přišel Jan Křtitel, nejedl chléb a nepil víno – a říkáte: ‚Je posedlý.‘
• 34Přišel Syn člověka, jí a pije – a říkáte: ‚Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků!‘
• 35Ale moudrost je ospravedlněna u všech svých dětí.“

Přátelé, Ježíš vyčítá lidem, že je "natvrdo" a že lidé nejsou schopní rozpoznat věci pravdivé od nepravdivých. Všichni moc potřebujeme Boží moudrost a Bible v jiném místě nás nabádá, abychom Boha o moudrost prosili, že Bůh dá. Dej mi Bože více moudrosti, abych rozlišil cestu života od cesty smrti, amen.

Pokračujeme ve čtení bibl. textu, Lukáš 7.:

 

• 24Když Janovi poslové odešli, začal Ježíš o něm mluvit k zástupům: „Na co jste se vyšli na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr?
• 25Nebo co jste vyšli zhlédnout? Člověka oblečeného do drahých šatů? Ti, kdo mají skvělý šat a žijí v přepychu, jsou v královských palácích.
• 26Nebo co jste vyšli zhlédnout? Proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka.
• 27To je ten, o němž je psáno: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.‘
• 28Pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší než Jan; avšak i ten nejmenší v království Božím jest větší nežli on.
• 29A všechen lid, který ho slyšel, i celníci dali Bohu za pravdu tím, že přijali Janův křest.
• 30Ale farizeové a zákoníci zavrhli úmysl, který Bůh s nimi měl, když se nedali pokřtít od Jana.

Přátelé, občas člověk nepozná pravdu od lži a pak se mu stane, že toho, který přináší požehnání, zavrhne a nějakého lumpa přijme, načež ho ten lump připraví o štěstí či život. Potřebujeme prosit Boha, aby nám tuto schopnost rozlišení dal. O Janovi mluvil Ježíš, že ačkoliv Jan byl mimořádně velký prorok, každý v nebeském království je větší než Jan. O kom je řeč? Podle mého o každém, který je nebo bude jednou v království nebeském. Podmínkou je, že tam bude ten či je, který do posledního okamžiku věřil, že Ježíš Kristus jakožto Syn Boží přišel vydat svůj život, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl či získal život věčný. Tuto víru, která nám otevírá cestu do nebe, lze získat, člověk musí chtít a musí být ochoten pro to něco udělat. Tím je, že budeme věnovat čas evangeliu a Božímu slovu a tak přikládat do "ohníčku" křesťanské víry.