Něco o bezpečném letu životem

 Přátelé, víte o tom, že existují 2 skupiny leteckých pilotů podle kvalifikace?

Ti první mají lehčí studium, méně náročné  zkoušky a mohou pak létat pouze tehdy, když je dobrá viditelnost a přijatelné povětrnostní podmínky.
2. skupina pilotů má náročnější přípravu a je lépe vycvičena než ta první. Mohou létal v mlze, potmě a ve složitých povětrnostních podmínkách. Musí umět dobře číst v letadle "budíky" ať se venku děje, co se děje a hlavně musí na ně správně reagovat. Věří budíkům a nikoliv tomu, se se děje kolem. Slyšel jsem o jednom pilotovi, který letěl v mlze vzhůru nohama a zjistil to, až se podíval na budík. 

Náš život je tak trochu let letadlem, občas je kolem tma, mlha či bouřka. Bůh nám dal své slovo jako životní navigaci. Pokud svou pozornost budeme schopní držet na božím slově, náš let bude bezpečný. V okamžiku, že se budeme snažit korigovat naše řízení jenom podle toho, co vidíme nebo spíše nevidíme, dříve nebo později můžeme letět vzhůru nohama. Náš  výškoměr nám může např. ukazovat biblický text ze Žalmu 23: Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatku. Tož mějte víru Boží, čtěte Bibli a hlavně držte oči na biblických textech během letu!      

Pokračujeme, Lukášovo e. 9. kap.

 Přátelé, pokračujeme v seznámení se s Lukášovým evangeliem. Udělejte si opět pár minut a nezapomeňte, že Evangelium je moc Boží k záchraně člověka od následků hříchů. Je to vlastně evakuační plán záchrany či návod, jak neskončit jednou u Božího soudu jako VINEN a ODSOUZEN.
A nejen to, je to také návod, do čeho má člověk v životě investovat, aby se stával pomalu nikoliv poraženým, ale vítězem. Dnešní text:

• 28Za týden po této rozmluvě vzal Ježíš s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se modlil.
• 29A když se modlil, nabyla jeho tvář nového vzhledu a jeho roucho bělostně zářilo.
• 30A hle, rozmlouvali s ním dva muži – byli to Mojžíš a Eliáš;
• 31zjevili se v slávě a mluvili o jeho cestě, kterou měl dokonat v Jeruzalémě.
• 32Petra a jeho druhy obestřel těžký spánek. Když se probrali, spatřili jeho slávu i ty dva muže, kteří byli s ním.
• 33Vtom se ti muži od něho začali vzdalovat; Petr mu řekl: „Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Nevěděl, co mluví.
• 34Než to dopověděl, přišel oblak a zastínil je. Když se ocitli v oblaku, zmocnila se jich bázeň.
• 35A z oblaku se ozval hlas: „Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte.“
• 36Když se hlas ozval, byl už Ježíš sám. Oni umlkli a nikomu tehdy neřekli nic o tom, co viděli.
• 37Když příštího dne sestoupili z hory, vyšel mu vstříc veliký zástup.

Je v tom nějaké poselství pro nás? Podle mého je, máme poslouchat Ježíšovo poselství, je v tom život a naděje. Máme však pořád možnost říci tomu Ano nebo Ne. Vyberte si život a nikoliv smrt, říká v jiném místě Starý Zákon. Já jsem zvolil Ježíše, pokud chcete život, zvolte ho také.

• 
  
• 
  

 

   

Pokračujeme, Lukáš kap.:

 

• 18Když se o samotě modlil (Ježíš) a byli s ním jeho učedníci, otázal se jich: „Za koho mne zástupy pokládají?“
• 19Oni mu odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří myslí, že vstal jeden z dávných proroků.“
• 20Řekl jim: „A za koho mne pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Za Božího Mesiáše.“
• 21On jim však důrazně přikázal, aby to nikomu neříkali, a pravil jim:
• 22„Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.“
• 23Všem pak řekl: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne.
• 24Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne, zachrání jej.
• 25Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří?
• 26Kdo se stydí za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů.
• 27Říkám vám po pravdě: Někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří království Boží.“

Přátelé, když se mi do rukou občas dostane tento text, pak se  mi vybaví název jedné staré husitské písně o tom, že Škoda pro Krista nám za to stojí.
Tak to v životě je, že když chci něco získat, musím za to něčím zaplatit. Abychom získali jednou všechno, musíme dnes skoro vším zaplatit. Když chceš postavit chalupu, musíš se něčeho vzdát, třeba toho, že už nebudeš sedět v hospodě. Člověk si ani neuvědomuje, že pořád něco sklízí, co zasadil v minulosti a také zasévá něco, co sklidí v budoucím čase. Co zaséváš ty? Nebo jinak, do čeho investuješ svůj čas? A co z toho jednou sklidíš? Ježíš na jiném místě řekl: "Hledejte především království Boží a všechno ostatní vám bude přidáno." Kdy nám to Bůh přidá? Něco až po smrti, něco možná i tady na zemi.     

Hlavně neposlouchejte sami sebe!

 Přátelé, po tomto příspěvku asi ztratím přízeň některých z vás, ale vydržte, vysvětlím. Proč si myslíte, že je na světě tolik bídy a neštěstí, tolik rozpadlých rodin, tolik nemocí, tolik vojen a jiných neštěstí? Podle mého jenom proto, že velká část lidstva poslouchá v životě sebe jinak řečeno věří jenom v sebe sama a nikoliv Bohu. Představte si, že necháte malé dítě rozhodovat o svém životě, jak to dopadne? Jeden kamarád mi kdysi vyprávěl, že jeho malé nerozumné dítko se pokusilo před časem zapálit jeho rodinný domek a málem se mu to povedlo. To dítě to tak cítilo a tak to zkusilo aniž by sdílelo svůj záměr předem se svými rodiči.  Jestli nechceme být konfrontováni s nejrůznějšími katastrofami, musíme se naučit poslouchat rady moudrých a nikoliv vlastní myšlenky a nápady, které se nám zdají dobré. Bible nás nabádá k tomu, abychom si nechali mluvit do života Bohem, jenž má s námi dobré úmysly. Jedinou cestou, která nevede do beznaději, je totiž, že se budeme snažit seznámit s Boží vůli pro nás a budeme tuto vůli poslouchat. Ježíš řekl jasně, že "ne každý, kdo mi říká Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdo činí vůli mého Otce". Bez dobré znalosti alespoň Nového zákona podle mého člověk nemá šanci. Něco to člověka ale stojí, ale  tak to už v životě chodí, že pokud člověk něco chce, něco ho to bude stát. Co o tom myslíte? Tak co, věříte sobě a posloucháte sebe nebo Boha?

"Já mám svoji víru

 a nikdo mě nepřesvědčí", dostal jsem odpověď od jedné paní na pozvánku, aby se přidala k naší biblické hodině. Nebyl jsem dostatečně pohotový, jako obvykle, a tak alespoň využiji tento prostor, abych  virtuálně pokračoval v naší konverzaci.

Měl jsem říct: "A co Pán Bůh, ten by vás přesvědčil?" Ona by možná na to řekla: "Ani ten by neměl šanci." Možná by to neřekla. 

Přátelé, Evangelium je podle apoštolů nástroj k tomu, aby nám jednou byly otevřeny dveře do nebe. Celá Bible je inspirovaná Božím Duchem a do určité míry se dá ověřit její pravdivost. Mohli bychom vlastně říci, že Bible nám nabízí záchranu a to skrze kříž a prolití krve Ježíše Krista, sám Ježíš řekl, že není jiné cesty ke spáse než skrze jeho krev. Existuje určitě mnoho různých náboženství či věr, pouze jedna však vede do nebe a tou je cesta kříže Ježíše Krista. Je to biblické poselství a věřím tomu, že Bohu záleží na tom, abychom se Biblí nechali přesvědčit a tak si otevřeli cestu k Bohu. Není zkrátka víra jako víra. Takže dejte se přesvědčit Biblí,

Pokračujeme, Lukáš 9. kap.

 Dnešní text:

• 12Schylovalo se k večeru. Tu k němu (Ježíšovi) přistoupilo dvanáct učedníků a řekli: „Propusť zástup, ať jdou do okolních vesnic a dvorů opatřit si nocleh a něco k jídlu, protože jsme zde na pustém místě.“
• 13On jim řekl: „Dejte jim jíst vy!“ Řekli mu: „Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby; nebo snad máme jít a nakoupit pokrm pro všechen tento lid?“
• 14Bylo tam asi pět tisíc mužů. Řekl svým učedníkům: „Usaďte je ve skupinách asi po padesáti.“
• 15Učinili to a rozsadili je všechny.
• 16Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal a dával učedníkům, aby je předložili zástupu.
• 17A jedli a nasytili se všichni. A sebralo se zbylých nalámaných chlebů dvanáct košů.

Přátelé, tak mám takový dojem, že v Lukášovo Evangelium je vlastně posloupnost Ježíšových zázraků. Člověk by si mohl myslet, že to byl hlavní cíl Ježíšova života. Nikoliv. Cílem byla záchrana lidstva od následků hříchů. Jeho dobrovolná smrt na kříži byla platba pro každého v minulosti a v budoucím čase. Kdo uvěří i v dnešní době, bude usmířen s Bohem a nebude muset jednou stát před Bohem jako odsouzenec k pobytu tam, kde věčně hoří jezero - viz kniha Zjevení.

Mnohé křesťanské sbory jsou v dnešní době málo důvěryhodné, protože nejsou zázraky. Ale podle Bible by měly být. Na čí straně je chyba, na straně lidí nebo Boha?  

Trochu odbočka 2, aneb kde budeš trávit svou věčnost?

 Přátelé, omlouvám se, že jsem se pořád nedostal k textu, který je na řadě, ale, určitě to bude k vašemu užitku. Zrovna jsem narazil na klíčový text, který za to stojí, nachází se v Listech Římanům v 10 kap.: 

• 9Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.
• 10Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení,
• 11neboť Písmo praví: ‚Kdo v něho věří, nebude zahanben.‘
• 12Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť je jeden a týž Pán všech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť
• 13‚každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen‘.
• 14Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není-li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval?
• 15A jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni? Je přece psáno: ‚Jak vítaný je příchod těch, kteří zvěstují dobré věci!‘
• 16Ale ne všichni přijali evangelium. Už Izaiáš říká: ‚Hospodine, kdo uvěřil naší zvěsti?‘
• 17Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova.

K textu: Jméno Páně = jméno Ježíš. Je to vlastně odpověď na otázku, kde budeš trávit věčnost a jak bude vypadat tvůj život, s naději v lepší časy nebo bez? Aby však mohl člověk tyto potřebné kroky udělat, bez "slyšení" příběhu o záchraně člověka od Boha to nedá. Takže: Pročítej si důkladně evangelium a Bůh tě určitě k tomuto kroku vybídne. Pro neznalé: Evangelium je jedna ze 4 biblických knih Nového zákona, jsou to: Matoušovo E., Markovo, Janovo a Lukášovo e.

Trochu odbočka, ze života

 Přátelé, procházím biblický text slovo za slovem, občas je třeba udělat menší odbočku, biblický text bude příště. Dnešní moje myšlenka je na téma Důchodové připojištění.

Možná to někdo má, protože myslí na svou nejistou budoucnost, kdy se bude hodit každá koruna. Asi to je rozumné. Bible mluví o něčem podobném. Říká, abychom investovali do budoucnosti, která se nachází za hranici naší pozemské existence. Píše se tam (Matouš 6, 19):

• Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou.
• Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou.

Vypadá to tak, že jednou dříve nebo později každý člověk dostane za hranici své pozemské smrti. Cílem křesťanské víry je podle Bible záchrana duše či uzdravení duše od nemocí. K tomu je zapotřebí doktora JKrista a k tomu dostatečně "našetřeno" víry, která narůstá ze slyšení Božího slova. Jinak řečeno, studuj Bibli každý den, tím poroste tvoje konto v nebeské bance a v okamžiku smrti budeš v klidu, protože budeš mít poklad v nebi. V jiném místě Bible je také: Hledej Boha, dokud je čas. Jan Křtitel volal k izraelskému lidu: Čiňte pokání, neboť se přiblížilo nebeské království. Možná, že se pro celý svět přiblížilo něco jako nebeské království, pro některé to bude něco jiného, každý jinak, podle konta v nebeské bance.

Pokračujeme, Lukáš 9. kap.

 

• 7Tetrarcha Herodes slyšel o všem, co se dálo, ale nevěděl, co si má myslit, poněvadž někteří říkali, že Jan vstal z mrtvých,
• 8jiní, že se zjevil Eliáš, a jiní zase, že vstal jeden z dávných proroků.
• 9Herodes řekl: „Jana jsem přece dal stít. Kdo to tedy je, že o něm slyším takové věci?“ A přál si ho vidět.
• 10Když se apoštolové navrátili, vypravovali Ježíšovi, co všechno činili. Vzal je s sebou a odešli sami do města Betsaidy.
• 11Když to zástupy zpozorovaly, šly za ním; on je přijal, mluvil jim o Božím království a uzdravoval ty, kteří to potřebovali.

Přátelé, Herodes nepochopil, kdo je Ježíš zač. Nakonec ho sežrali brouci. A nejen to. Čeká ho Boží soud a podle Bible neprojde, protože neuvěřil tomu, že Ježíš byl poslaný Bohem, aby zachránil lidstvo od následků hříchů. Herodes vlastně neuvěřil Bohu co se týče kauzy Ježíš Kristus. Podle Bible ale dopadne každý stejně, pokud Bohu nebude věřit ve věci JK.    

Pokračujeme, Lukáš 9. kap.:

 

• 1Ježíš svolal svých Dvanáct a dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a léčit nemoci.
• 2Poslal je zvěstovat Boží království a uzdravovat.
• 3A řekl jim: „Nic si neberte na cestu, ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze ani dvoje šaty.
• 4Když přijdete do některého domu, tam zůstávejte a odtud vycházejte.
• 5A když vás někde nepřijmou, odejděte z onoho města a setřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim.“
• 6Vydali se na cestu, chodili od vesnice k vesnici, přinášeli všude radostnou zvěst a uzdravovali.

Přátelé, jsme jako křesťané vybaveni mocí Boží, abychom mohli jít a uzdravovat? Pokud ne, měli bychom prosit našeho Pána, aby nás tímto vybavil. Možná ale jsme resp. Ježíš by rád uzdravoval lidi skrze naši víru. Se zvěstování dobré zprávy: Tou dobrou zprávou je, že Bůh nechce, aby člověk zahynul a tak za něho zaplatil životem Ježíše Krista, a tak každý, kdo tomu bude věřit, přijme toto vykoupení a nebude muset jednou propadnout u Božího soudu. Máme to předávat ostatním. Občas nás někdo odmítne, ale my máme udělat to, co máme. Co si o tom myslíte?

Pokračujeme, Lukáš 8.kap.:

 

• 41Tu k němu(k Ježíši) přišel muž, který se jmenoval Jairos; byl to představený synagógy. Padl Ježíšovi k nohám a úpěnlivě ho prosil, aby přišel do jeho domu,
• 42protože měl jedinou dceru, asi dvanáctiletou, a ta umírala. Když tam Ježíš šel, zástupy ho velmi tísnily.
• 43A byla tam žena, která měla dvanáct let krvácení a nikdo ji nemohl uzdravit.
• 44Přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu, a hned jí krvácení přestalo.
• 45Ježíš řekl: „Kdo se mne to dotkl?“ Když všichni zapírali, řekl Petr a ti, kteří byli s ním: „Mistře, kolem tebe jsou zástupy a tlačí se na tebe!“
• 46Ale Ježíš řekl: „Někdo se mne dotkl. Já jsem poznal, že ze mne vyšla síla.“
• 47Když žena viděla, že se to neutají, přišla chvějíc se, padla mu k nohám a přede všemi lidmi vypověděla, proč se ho dotkla a jak byla hned uzdravena.
• 48A on jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila, jdi v pokoji.“
• 49Když ještě mluvil, přišel kdosi z domu představeného synagógy a řekl: „Tvá dcera je mrtva, už Mistra neobtěžuj.“
• 50Ježíš to uslyšel a řekl: „Neboj se, jen věř a bude zachráněna.“
• 51Když přišel k domu, nedovolil, aby s ním někdo šel dovnitř, jen Petr, Jan a Jakub s otcem té dívky i s její matkou.
• 52Všichni nad mrtvou plakali a naříkali. On řekl: „Neplačte. Nezemřela, ale spí.“
• 53Posmívali se mu, protože věděli, že zemřela.
• 54On však ji vzal za ruku a zvolal: „Dcerko, vstaň!“
• 55Tu se jí život vrátil a hned vstala. Nařídil, aby jí dali něco k jídlu.
• 56Jejích rodičů se zmocnil úžas. On jim však přikázal, aby nikomu neříkali, co se stalo.

Přátelé, v textu je do jednoho příběhu vložen další. Začíná to dvanáctiletou dívkou, za kterou dojde Ježíš. Otec Jairos věří, že Ježíš jí může uzdravit, žádá Ježíše a ten skutečně děvče uzdraví. V dalším příběhu je nemocná žena, která se pouze ve víře dotkne Ježíšova šatu a je uzdravena. Dá se z toho udělat nějaký závěr pro naše životy? Můj závěr je, že podobné zázraky Otec Bůh bude dělat či může udělat skrze naši víru v Ježíše Krista a také, když uděláme to, co máme udělat. Člověčí víra se musí projevit akci. Jakou? Měla by vycházet ze znalosti Božího slova a znalosti samotného Ježíše Krista. Ten nás pak povede skrze Ducha Svatého k tomu, co je třeba udělat, aby On udělal... Co myslíte vy?