Pokračujeme

 Přátelé, pokračuji s prezentací biblického textu, dnes pokročím s Lukášovým e., 11 kap:

• 1Jednou se Ježíš na nějakém místě modlil; když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pane, nauč nás modlit se, jako tomu učil své učedníky i Jan.“
• 2Odpověděl jim: „Když se modlíte, říkejte: Otče, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království.
• 3Náš denní chléb nám dávej každého dne.
• 4A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A nevydej nás do pokušení .“

Modlitbu Otče náš známe v trochu jiné podobě, ale není to podstatné. K textu: Bible říká, že za určitých podmínek můžeme skutečnému Bohu říkat "Otče". Pokud splníme určité podmínky, pak může probíhat oboustranná komunikace. Samozřejmě můžeme být v sebeklamu, myslíme si, že nás druhá strana slyší ale realita je jiná. Je to něco jako když se Čech pokouší domluvit  s Maďarem. Aby se domluvili, musí jeden z nich mluvit řečí toho druhého. Abychom mohli s Bohem mluvit, potřebujeme splnit toto kritéria: Přijmout odpuštění hříchů pokáním a vírou v Ježíše Krista. 

Co znamená "Buď posvěceno tvé jméno"? Má být pro nás svaté. Možná, že máte doma něco, co je pro vás svaté a použijete tu věc jenom při určitých příležitostech. 

Dále máme volat "Přijď tvé království!" Jak se projevuje Boží království? Kde je BK, tam je láska, radost, pokoj, zdraví atd... Všechna temnota utíká před světlem.

K dennímu chlebu není třeba nic dodávat. 

Ke 4. verši. Pokud chceme, aby nám Bůh odpustil naše hříchy, bez našeho odpuštění druhým za naše hříchy budeme muset jednou zaplatit.

K pokušení: Člověk může dělat, co ho napadne, ale ne všechno mu přináší užitek. Jsou dokonce věci, které člověku přinesou "smrt". My bychom měli  mít dostatek sebekázně a rozumu a volit cestu života.  Můžeme prosit Boha, aby se naše mysl do pokušení nedostala. 

Pokračujeme

 Dnešní text z Lukášova evangelia z 10. kap.:

• 38Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta,
• 39která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo.
• 40Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“
• 41Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí.
• 42Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde.“

Přátelé, je v textu pro nás nějaké poselství? Podle mého toto: U Ježíše Krista jsou všechny poklady a moudrost - text z jiného místa v Bibli. Jsou věci kolem nás mající cenu či hodnotu vysokou ale jsou také věci, které mají superhodnotu. Ježíš člověku nabízí "známost" s Bohem, ve kterém je všechno požehnání. Kdybychom si to více uvědomovali, asi častěji bychom trávili čas s Biblí a méně čas s mnoha na první pohled důležitými věcmi života. Při každému, aby nabíral živou vodu časem stráveným s Božím slovem a ze setkání s živým skutečným Bohem skrze víru v Ježíše Krista.       

 

Pokračujeme

 Přátelé, přišel na řadu text o bližním, který určitě znáte. Určitě stojí za to si ho však znovu připomenout:

• 29Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: „A kdo je můj bližní?“
• 30Ježíš mu odpověděl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého.
• 31Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu.
• 32A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho.
• 33Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem;
• 34přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral.
• 35Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: ‚Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.‘
• 36Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?“
• 37Zákoník odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“

Poselství Ježíšovo je z mého pohledu toto: V životě nestačí o víře pouze mluvit, ale je třeba konat skutky, které si Bohu líbí i když se nám to někdy líbit nemusí. Když se jinde v Bibli ptali Ježíše, jaký je největší zákon, pak Ježíš odpovídá, abychom milovali Boha celým srdcem, duší tělem a také abychom milovali své bližní. Milovat druhé je něco, co by mělo ukazovat na naši víru. Daří se nám to? Pak jim teprve můžeme říci, že evangelium je nástroj pro záchranu člověčí duše od lidských hříchů.