Pokračujeme, Lukášovo e., 7.kap.:

 

• 18O tom všem se dověděl Jan od svých učedníků. Zavolal si dva z nich
• 19a poslal je k Ježíšovi s otázkou: „Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“
• 20Ti muži k němu přišli a řekli: „Poslal nás Jan Křtitel a ptá se: Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“
• 21A v tu hodinu uzdravil Ježíš mnoho lidí z nemocí, utrpení a z moci zlých duchů a mnohým slepým daroval zrak.
• 22Odpověděl jim: „Jděte, zvěstujte Janovi, co jste viděli a slyšeli: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
• 23A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží.“

Přátelé, Jan měl pochybnosti, zdali je Ježíš skutečně ten Boží Syn Mesiáš, poslaný od Boha, aby zachránil lid od následků prokletí hříchů. Ježíš po svých učednících posílá odpověď - podle skutků ať to vyhodnotí. Někdy člověk mluví, ale skutek utek. Takový člověk není věrohodný. Ježíš je jiný případ, dokázal svou identitu zázraky, přesto mnoho lidí v něho neuvěřilo. Kdo neuvěří, bude muset zaplatit za to, že neuvěřil Bohu. Platí to i pro dnešní dobu. Celé spasení člověka spočívá ve víře v JK. Víra ale nespadne z nebe, víra se dá získat tak, že člověk studuje evangelium což je novozákonní část Bible tj. biblický Nový zákon. Každý člověk by se měl zamyslet na jednou otázkou: Kde budu trávit svou věčnost? Udělal jsem něco pro to, aby to nebylo věčné zatracení, o kterém mluví Bible?

Pokračujeme,

 

• 11Hned nato odešel (Ježíš) do města, které se nazývalo Naim. S ním šli jeho učedníci a veliký zástup lidí.
• 12Když se blížil k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého; byl to jediný syn své matky a ta byla vdova. Velký zástup z města ji doprovázel.
• 13Když ji Pán uviděl, bylo mu jí líto a řekl jí: „Neplač!“
• 14Přistoupil k márám a dotkl se jich; ti, kteří je nesli, se zastavili. Řekl: „Chlapče, pravím ti, vstaň!“
• 15Mrtvý se posadil a začal mluvit; Ježíš ho vrátil jeho matce.
• 16Všech se zmocnila bázeň, oslavovali Boha a říkali: „Veliký prorok povstal mezi námi“ a “Bůh navštívil svůj lid.“
• 17A tato zvěst se o něm rozšířila po celém Judsku a po všem okolí.

Přátelé, každý kousek z Lukášova (nejen) popisuje neuvěřitelné příběhy mnoha zázraků- Očití svědkové asi neměli šanci nevěřit, že se zde jednalo o Božího Syna, který byl předpovídán mnoha proroky.  Přesto byli mnozí, kteří nevěřili a chtěli Ježíše zlikvidovat jako falešného proroka. Jaké následky jim tato nerozumnost přinesla či přinese? Pokud člověk i dnes neuvěří pravdě, může ho to stát hodně. Nevěření tomu, že Ježíš zemřel za všechny lidi, aby nás smířil s Bohem, bude jednou člověka stát všechno. Lidská existence pozemskou smrtí nekončí a mohli bychom říci, že co zaseješ tady na zemi, to budeš sklízet jednou po smrti, tak nějak nám to Bible připomíná. 

Pokračujeme, nepřeskakujeme, Lukáš 7. kap.:

 

• 1Když to všechno svým posluchačům pověděl (Ježíš), odešel do Kafarnaum.
• 2Tam měl jeden setník otroka, na němž mu velmi záleželo; ten byl na smrt nemocen.
• 3Když setník uslyšel o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší a žádal ho, aby přišel a zachránil život jeho otroka.
• 4Ti přišli k Ježíšovi a snažně ho prosili: „Je hoden, abys mu to udělal;
• 5neboť miluje náš národ, i synagógu nám vystavěl.“
• 6Ježíš šel s nimi. A když už byl nedaleko jeho domu, poslal k němu setník své přátele se vzkazem: „Pane, neobtěžuj se; vždyť nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu.
• 7Proto jsem se ani neodvážil k tobě přijít. Ale dej rozkaz, a můj sluha bude zdráv.
• 8Vždyť i já podléhám rozkazům a vojákům rozkazuji; řeknu-li některému ‚jdi‘, tak jde; jinému ‚pojď sem‘, tak přijde; a svému otroku ‚udělej to‘, tak to udělá.“
• 9Když to Ježíš uslyšel, podivil se, obrátil se k zástupu, který ho následoval, a řekl: „ Pravím vám, že tak velikou víru jsem nenalezl ani v Izraeli.“
• 10Když se poslové navrátili do setníkova domu, nalezli toho otroka zdravého.

Přátelé, co vy na to? Co myslíte, mohou se podobné věci dít i v dnešní době? Podle Bible ano. Pokud se nedějí, není chyba na Boží straně ale na naší, na straně křesťanů. Duch Svatý může konat své zázraky skrze naše modlitby, naši víru, naše vkládání rukou na nemocné. Pokud se tak neděje, máme (podle mého pohledu na věc) Boha žádat, aby se tak dělo a také Boha prosit, aby nám ukázal, co překáží Duchu Svatému, aby tak konal. Jsme tělo Kristovo, ve kterém přebývá mocný Duch Boží. Někde ale máme problém. Co si o tom myslíte? 

Pokračujeme, Lukášovo e., 6. kap.:

 

• 46Proč mne oslovujete ‚Pane, Pane‘, a nečiníte, co říkám?
• 47Víte, komu se podobá ten, kdo slyší tato má slova a plní je?
• 48Je jako člověk, který stavěl dům: kopal, hloubil, až položil základy na skálu. Když přišla povodeň, přivalil se proud na ten dům, ale nemohl jím pohnout, protože byl dobře postaven.
• 49Kdo však uslyšel má slova a nejednal podle nich, je jako člověk, který vystavěl dům na zemi bez základů. Když se na něj proud přivalil, hned se zřítil; a zkáza toho domu byla veliká.“

Přátelé, toto jsou slova Ježíše. Nestačí jenom si poslechnout dobrou radu. Ježíš má rady pro nás, jak žít, abychom neskončili jednou špatně. Jsme strůjci svého štěstí ale i neštěstí. Toto se týká nejenom našeho pozemského života.  Ježíšovy rady jsou k mání na Novém zákoně - čtěte. URČITĚ přijdou bouřky do každého života, obstojíš, pokud budeš mít ten správný stav mysli podle Ježíšova učení. 

Pokračujeme s menší odbočkou

 Přátelé, dnešní příspěvek je trochu mimo Lukášovo e. Lukáš bude příště. Dnešní: Co bylo dříve, vejce nebo slepice?

Jak věřící člověk jsem občas konfrontován v diskusi s nevěřícím. Některé argumenty pak stojí za to, abych je zapsal, snad to někomu přijde k užitku. Mám několik důvodů, proč věřím tomu, že Bůh existuje a že Bůh  stvořil člověka. Nevěřím v evoluci a sílu přírody, která by dlouhodobým působením přivedla mrtvou hmotu k lidskému pokolení popř. aby celý Vesmír vzniknul po velkém třesku bez Božího zásahu. Můj diskutující mi vyčetl, že nesleduji vědeckotechnické  informace, které dokazují, že evoluce a síla přírody stvořila svět do té podoby, v jaké jí dnes můžeme vidět. Nějak jsem se bránil, ale některé argumenty my došly až později. Tady jsou: Cca 20 roků jsem byl velký příznivec evoluce, nevěřil jsem, že by Bůh mohl existovat. Byl jsem v tom "zakopaný" a nechtěl jsem slyšet nic jiného. Pak došlo k události, která mě dovedla ke čtení a studiu Bible a všechno evoluční se u mně sesypalo jako domino. Příběhy Božího jednání s lidstvem byla těžkovyvratitelná a navíc jsem začal pomalu poznávat Boha.

Boha trochu jako souseda, se kterým se začnete bavit a soused není ani slepý, ani hluchý. Podle mého těžko se člověk stane nevěřícím, pokud už jednou nějakým způsobem Boha poznal. Představte si, že žijete s manželkou 20 let společného života a pak se objeví vědecký dokument, který bude tvrdit, že vaše manželka neexistuje. Začnete tyto dokumenty sledovat? Každý člověk může Boha podle mého osobně poznat, chce to splnit jednu podmínku: Seznámit se s evangeliem a požádat Boha, aby se mu dal poznat. Jinak k tomu evangeliu - je to dobrá zpráva o Ježíši Kristu, který přišel na svět z lásky k lidem, by je zachránil či smířil s Bohem a aby člověk měl pozemský kontakt s Bohem a aby jednou obstál před Bohem u věčného soudu. Zachraň se kdo můžeš vírou v Ježíše Krista - toť je asi Boží poselství do dnešního dne pro svět kolem nás. Může se z věřícího člověka stát nevěřící? Asi ano a to, když ztratí kontakt s Bohem, protože nečte Bible, s Bohem nekomunikuje, přestane se setkávat s věřícím a krmí svou dušičku nepravdou. Pak ho to stojí to nejcennější a to, že "ztratí svou duši".

Pokračujeme

 Dnešní text z Lukášova e.:

• 39Řekl jim (Ježíš)  také podobenství: „Může vést slepý slepého? Nepadnou oba do jámy?
• 40Žák není nad učitele. Je-li zcela vyučen, bude jako jeho učitel.
• 41Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém vlastním oku nepozoruješ?
• 42Jak můžeš říci svému bratru: ‚Bratře, dovol, ať ti vyjmu třísku, kterou máš v oku,‘ a sám ve svém oku trám nevidíš? Pokrytče, nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.
• 43Dobrý strom nedává špatné ovoce a špatný strom nedává dobré ovoce.
• 44Každý strom se pozná po svém ovoci. Vždyť z trní nesklízejí fíky a z hloží hrozny.
• 45Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vydává dobré a zlý ze zlého vydává zlé. Jeho ústa mluví, čím srdce přetéká.

Přátelé, kousek Ježíšova vyučování a tolik velkých témat. Ve verši 39. Ježíš napomíná duchovní učitele, kteří vyučují ostatní a přitom jsou vedle jak ta jedle, jelikož nepoznali, co je Ježíš zač. Ti duchovní měli lidi vést k Bohu a přitom Ježíš je ta jediná cesta k Němu a nikdo jiný nepřichází k Bohu než skrze něj. I v dnešní době je mnoho duchovních, kteří se snaží lidi přivést k Bohu ale bez pochopení toho, kdo je Ježíš.   

K verši 41 asi není třeba nic mluvit. Všichni to asi známe a často se divíme tomu druhému, že nevidí u sebe problém ale u těch ostatních ho vidí zcela jasně. Podle čeho se pozná, kdo je na té správné cestě? Ježíš mluví jasně - podle ovoce je poznáte, kdo je kdo. Tak co, jaké vydáváš ovoce tomu světu? Otázka platí i pro mne, ...

Pokračujeme ve čtení textu, Lukáš 6. kap.

 

• 32Jestliže milujete jen ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují.
• 33Činíte-li dobře těm, kteří dobře činí vám, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť totéž činí i hříšníci.
• 34Půjčujete-li těm, u nichž je naděje, že vám to vrátí, můžete za to čekat Boží uznání? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek.
• 35Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým.
• 36Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.
• 37Nesuďte, a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte, a bude vám odpuštěno.
• 38Dávejte, a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.“

Přátelé, další instrukce, jak se máme chovat. Někde zapomínáme na Ježíšova slova, že "ne každý, do mi říká Pane Pane, vejde do království nebeského ale ten, který činí vůli mého Otce". U předchozím textu je právě ona vůle nebeského Otce. Tak co, na čem bychom ještě měli popracovat? Chceme opravdu vejít do nebeského království? Někam po Božím soudu určitě vejdeme, říká zcela nekompromisně Bible. A jsou pouze dvě možnosti.

Pokračujeme, Lukášovo ev., 6. kap.:

 Přátelé, pokračujeme v Ježíšově vyučování. Je dobré se tímto řídit? Existuje cesta k životu a také cesta do smrti, Ježíš jasně mluví na jiném místě, že On je ta cesta, pravda  život a že nikdo jiný nepřichází k Bohu než skrze něho. Ježíš také mluví o tom, abychom mysleli na věčný život a ten nám může "zaopatřit" jedině On. Souvisí to s jeho smrtí na kříží, aby nás vykoupil.

• 
  
• 25Běda vám, kdo jste nyní nasyceni, neboť budete hladovět. Běda, kdo se nyní smějete, neboť budete plakat a naříkat.
• 26Běda, když vás budou všichni lidé chválit; vždyť stejně se chovali jejich otcové k falešným prorokům.
• 27Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí.
• 28Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují.
• 29Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili!
• 30Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět.
• 31Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.

Pokračujeme - text z Lukášova e., 6. kap.

 

• 20Ježíš pohlédl na učedníky a řekl: „Blaze vám, chudí, neboť vaše je království Boží.
• 21Blaze vám, kdo nyní hladovíte, neboť budete nasyceni. Blaze vám, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát.
• 22Blaze vám, když vás lidé budou nenávidět a když vás vyloučí, potupí a vymažou vaše jméno jako proklaté pro Syna člověka.
• 23Veselte se v ten den a jásejte radostí; hle, máte hojnou odměnu v nebi. Vždyť právě tak jednali jejich otcové s proroky.
• 24Ale běda vám bohatým, vždyť vám se už potěšení dostalo.

Přátelé, co k tomu říci? Asi je v tom jedna klíčová myšlenka: Aby člověk mohl něco získat, musí si něco jiného odříci. Získat odměny v nebi nelze získat jenom tak, stejně tak i sportovec, pokud chce získat zlaté medaile, musí si mnohé odříci. Někde jinde Ježíš říká, abychom hledali především království nebeské a že vše ostatní nám bude přidáno. Mluví Ježíš o životě na zemi nebo životě po smrti? Asi hlavně o čase, který nás čeká po smrti. 

Co nás čeká - pokrač.? No přece zakuklení.

 Přátelé, pokusím se trochu přiblížit biblický pohled na lidské stárnutí. V jakém věku člověk dochází k zjištění, že jeho tělo začíná být více nemocné, méně pohyblivé a ztrácí svou životní sílu? Asi je to u každého různé. Pokusím se použít příměr pro pochopení toho, co se děje podle Bible. Každý příměr ale občas pokulhává a tento bude na tom asi stejně. Lidský život je jako život housenky. Do určitého okamžiku housenka je plná života a sežere, na co přijde. Za nějaký čas začne zpomalovat a pomalu se zakuklovat. Pokud se správně zakuklí, vyleze z mrtvého obalu živý motýl - nebo vyletí? Pokud se však zakuklí špatně, žádný motýl nebude. Apoštol Pavel o tom mluví a z textu vyplývá, že abychom jednou zažívali "motýla", musíme se správně zakuklit tj. vyznat Bohu hříchy a uvěřit a následovat Ježíše Krista. Vírou v JK jsme zachránění pro věčnost, ale víra nám nespadne ze stromu na hlavu. Víra přijde ze slyšení evangelia. Prakticky - začněte číst třeba Matoušovo evangelium a proste Boha, aby vám dal tu víru, která vám otevře dveře do věčnosti. Biblický text (1. kor 15):

• 35Ale někdo snad řekne: „Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou?“
• 36Jaká pošetilost! To, co zaséváš, nebude oživeno, jestliže neumře.
• 37A co zaséváš, není tělo, které vzejde, nýbrž holé zrno, ať už pšenice nebo nějaké jiné rostliny.
• 38Bůh však mu dává tělo, jak sám určil, každému semeni jeho zvláštní tělo.
• 39Není jedno tělo jako druhé, nýbrž jiné tělo mají lidé, jiné zvířata, jiné ptáci, jiné ryby.
• 40A jsou tělesa nebeská a tělesa pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.
• 41Jiná je záře slunce a jiná měsíce, a ještě jiná je záře hvězd, neboť hvězda od hvězdy se liší září.
• 42Tak je to i se zmrtvýchvstáním. Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné.
• 43Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci.
• 44Zasévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní. Je-li tělo přirozené, je i tělo duchovní.
• 45Jak je psáno: ‚První člověk Adam se stal duší živou‘ – poslední Adam je však Duchem oživujícím.
• 46Nejprve tedy není tělo duchovní, nýbrž přirozené, pak teprve duchovní.
• 47První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe.

 

Kde se nachází příběh lidské existence aneb co nás čeká

 Přátelé, v dalších dnech se opět vrátím k postupnému čtení Lukášova evangelia. Dnes bych ale chtěl otevřít jiné téma, viz název příspěvku. Pokud se lidstvo podívá zpět, částečně ví, co se kdy dělo a tudíž zná historii. Ale co pohled dopředu, víme, co je před námi? Podle mého to ví jenom Bůh ale... V Bibli jak také text, že Bůh dá poznat budoucí dny těm, kteří Boha berou vážně. Bible skutečně popisuje, co je před námi. Nikoliv proto, abychom se báli, ale abychom se řádně připravili a obstáli.  Jako čtenáři Bible máme někdy problém přiřadit události či předpovědi v Bibli ke skutečnému času - kde se nacházíme my? Podle mého laického názoru se nacházíme ve 21. verši, viz text níže. Před námi je pak období, popsané ve 29. verši. (Matoušovo e) Jinak ten text podle mého popisuje 2 události, jedna je zboření jeruzalémského chrámu a to už proběhlo a druhá událost je příchod Ježíše v oblacích, vzkříšení některých mrtvých, vzetí křesťanů do nebe a poté peklo pro ty, kteří ignorovali Boží poselství o záchraně člověka. Jak obstát? Mít dobrý kontakt s evangeliem, třeba Matoušovým a hledat toho, jenž o sobě řekl, já jsem cesta, pravda a život. Děkuji za vaše postřehy. Pište na kantormi@seznam.cz

• 1Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, přistoupili k němu učedníci a ukazovali mu na chrámové stavby.
• 2On však jim řekl: „Vidíte toto všechno? Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno.“
• 3Když seděl na Olivové hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a řekli: „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!“
• 4Ježíš jim odpověděl: „Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl.
• 5Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat ‚já jsem Mesiáš ‘ a svedou mnohé.
• 6Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě nebude konec.
• 7Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech.
• 8Ale to vše bude teprve začátek bolestí.
• 9Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno.
• 10A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět;
• 11povstanou lživí proroci a mnohé svedou,
• 12a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých.
• 13Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
• 14A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec.
• 15Když pak uvidíte ‚znesvěcující ohavnost‘, o níž je řeč u proroka Daniela, jak stojí na místě svatém – kdo čteš, rozuměj –
• 16tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor;
• 17kdo je na střeše, ať nesestupuje, aby si něco vzal z domu;
• 18a kdo je na poli, ať se nevrací, aby si vzal plášť.
• 19Běda těhotným a kojícím v oněch dnech!
• 20Modlete se, abyste se nemuseli dát na útěk v zimě nebo v sobotu.
• 21Neboť tehdy nastane hrozné soužení, jaké nebylo od počátku světa až do nynějška a nikdy již nebude.
• 22A kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebyl by spasen žádný člověk; ale kvůli vyvoleným budou ty dny zkráceny.
• 23Tehdy, řekne-li vám někdo: ‚Hle, tu je Mesiáš nebo tam,‘ nevěřte!
• 24Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné.
• 25Hle, řekl jsem vám to předem.
• 26Když vám řeknou: ‚Hle, je na poušti,‘ nevycházejte! ‚Hle, v tajných úkrytech,‘ nevěřte tomu!
• 27Neboť jako blesk ozáří oblohu od východu až na západ, takový bude příchod Syna člověka.
• 28Kde je mrtvola, slétnou se i supi.
• 29Hned po soužení těch dnů se zatmí slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe a mocnosti nebeské se zachvějí.
• 30Tehdy se ukáže znamení Syna člověka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny čeledi země a uzří Syna člověka přicházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou.
• 31On vyšle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř úhlů světa, od jedněch konců nebe ke druhým.
• 32Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že je léto blízko.
• 33Tak i vy, až toto všecko uvidíte, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.
• 34Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všechno stane.
• 35Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.
• 36O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám.
• 37Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noeho:
• 38Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do korábu,
• 39a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky – takový bude i příchod Syna člověka.
• 40Tehdy budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán.
• 41Dvě budou mlít obilí, jedna bude přijata a druhá zanechána.
• 42Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde.
• 43Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční dobu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat se do domu.
• 44Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.
• 45Když pán ustanovuje nad svou čeledí služebníka, aby jim včas dával pokrm, který služebník je věrný a rozumný?
• 46Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu nalezne, že tak činí.
• 47Amen, pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří.
• 48Když si však špatný služebník řekne: ‚Můj pán nejde,‘
• 49a začne bít své spoluslužebníky, hodovat a pít s opilci,
• 50tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší,
• 51vyžene ho a vykáže mu úděl mezi pokrytci; tam bude pláč a skřípění zubů.

  

Dobré si připomenout aneb jak se má Milan Kantor?

 Přátelé, občas se ke mně dostane téma, se kterým se musím s vámi podělit:

Mám pro vás odpověď na otázku, jak se mám v dnešních dnech. Takže, jak se mám?

Výborně. Proč? Protože jsem udělal všechny kroky k tomu, aby mi Bůh odpustil mé hříchy a já tak jednou nemusel skončit jako hříšník odsouzený k trestu. Věřím, že Ježíš Kristus přišel na svět z lásky k lidem, aby je zachránil či vzal na sebe jejich hříchy. Věříš tomu také? Pokud ano, řekni to Bohu. Jsi hříšník, věříš tomu? Řekni mu to, že ti to je líto. Toto je celé tajemství k získání odpuštění hříchů. Začni číst Nový zákon. Bůh ocení, že mu věnuješ trochu svého času a myslíš na záchranu své dušičky. Toto by měl začít řešit každý člověk ne na konci života, ale na jeho počátku resp. v okamžiku, kdy človíček začne brát rozum.  Takže mám se výborně, protože Bůh mi odpustil hříchy.  

Pokračujeme

 Lukášovo e., 6. kap.:

• 13Když nastal den, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které také nazval apoštoly:
• 14Šimona, kterému dal jméno Petr, jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje,
• 15Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélóta,
• 16Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se pak stal zrádcem.
• 17Sešel s nimi dolů a na rovině zůstal stát; a s ním veliký zástup jeho učedníků a veliké množství lidu z celého Judska i z Jeruzaléma, z pobřeží týrského a sidónského;
• 18ti všichni přišli, aby ho slyšeli a byli uzdraveni ze svých nemocí. Uzdravovali se i ti, kteří byli sužováni nečistými duchy.
• 19A každý ze zástupu se ho snažil dotknout, poněvadž z něho vycházela moc a uzdravovala všechny.

Přátelé, Ježíš povolal některé z lidu za své učedníky. Dnes je tomu opačně, člověk sám se uchází někde, aby se stal učedníkem. Vypadá to tak, že abychom se my stali Ježíšovými učedníky, musí nás k tomu povolat On. Mnohé povolává do služby i dnes. Je otázkou, jak máme přijmout Boží služebníky, kteří nejsou J. do služby povolaní? Možná by mohlo být řešením, že ten, kdo už je ve službě a nebyl povolán, pokoří se před Bohem a prosí Pána, aby ho dodatečně do služby povolal. Co si o tom myslíte vy? 

Pokračujeme

 Čteme Lukášovo evangelium, větu za větou, dnes ze 6. kap.:

• 6V jinou sobotu vešel do synagógy a učil. Byl tam člověk, jehož pravá ruka byla odumřelá.
• 7Zákoníci a farizeové si na Ježíše dávali pozor, uzdravuje-li v sobotu, aby měli proč ho obžalovat.
• 8On však znal jejich myšlenky. Řekl tomu muži s odumřelou rukou: „Vstaň a postav se doprostřed.“ On se zvedl a postavil se tam.
• 9Ježíš jim řekl: „Ptám se vás: Je dovoleno v sobotu činit dobře, či zle, život zachránit, či zahubit?“
• 10Rozhlédl se po všech a řekl tomu člověku: „Zvedni tu ruku!“ On to učinil a jeho ruka byla zase zdravá.
• 11Tu se jich zmocnila zlost a radili se spolu, co by měli s Ježíšem udělat.
• 12V těch dnech vyšel na horu k modlitbě; a celou noc se tam modlil k Bohu.

Přátelé, je úžasné, že kdykoliv farizeové mající v srdcích plno nenávisti a zloby, zaútočí na Ježíše, který má naopak srdce plné lásky a slitování, dostanou odpověď, která odkryje stav farizejských srdcí na veřejnosti. Možná i my se umíme pěkně tvářit, ale co naše srdce? Do nich vidí Bůh a proto bychom měli naše srdce střežit od vší zloby a nenávistí či nepřejícností. Bůh to může kdykoliv vytáhnout na světlo .

Pokračujeme

 Pokračujeme ve čtení texu z Lukášova evangelia, 6. kap.:

• 1Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci trhali klasy, mnuli z nich rukama zrní a jedli.
• 2Někteří z farizeů řekli: „Jak to, že děláte, co se v sobotu nesmí!“
• 3Ježíš jim odpověděl: „Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad on i ti, kdo byli s ním?
• 4Jak vešel do domu Božího a vzal posvátné chleby, jedl je a dal i těm, kteří ho provázeli? A to byly chleby, které nesmí jíst nikdo, jen kněží.“
• 5A řekl jim: „Syn člověka je pánem nad sobotou.“

Přátelé, moc se mi líbí ten kousek, kdy farizeové vyčítají Ježíši, skrze něhož byl stvořen celý Vesmír, že nedodržuje předpisy, kterých se drželi. Občas je třeba předpis porušit, např. tehdy, když to někomu může zachránit život. Slepé dodržování předpisu bez soucitu je určitá špatnost a my bychom na to neměli nikdy zapomenout. Láska je to nejvyšší přikázání. 

Pokračujeme

 Lukáš 5, 27-39:

• 27Pak vyšel a spatřil celníka jménem Levi, jak sedí v celnici, a řekl mu: „Pojď za mnou.“
• 28Levi nechal všeho, vstal a šel za ním.
• 29A ve svém domě mu připravil velikou hostinu. Bylo tam množství celníků a jiných, kteří s ním stolovali.
• 30Ale farizeové a jejich zákoníci reptali a řekli jeho učedníkům: „Jak to, že jíte s celníky a hříšníky?“
• 31Ježíš jim odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
• 32Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšníky.“
• 33Oni mu řekli: „Učedníci Janovi se často postí a konají modlitby, stejně tak i učedníci farizeů; tvoji však jedí a pijí.“
• 34Ježíš jim řekl: „Můžete chtít, aby se hosté na svatbě postili, když je ženich s nimi?
• 35Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom, v těch dnech, se budou postit.“
• 36Řekl jim i podobenství: „Nikdo neutrhne kus látky z nového šatu a nezalátá jím starý šat; jinak bude mít díru v novém a ke starému se záplata z nového nehodí.
• 37A nikdo nedává mladé víno do starých měchů; jinak mladé víno roztrhne měchy, samo vyteče a měchy přijdou nazmar.
• 38Nové víno se musí dát do nových měchů.
• 39Kdo se napije starého, nechce nové; řekne: ‚Staré je lepší.‘“

Přátelé, přemýšlejte se mnou: Text popisuje velký životní obrat Leviho. Měl namířeno do pekla, Ježíš na něho zavolal, a Levi otočil, změnil svou budoucnost. Kdo věří v Ježíše, i kdyby zemřel, bude žít, to jsou Ježíšova slova a platí pro každého. Bez víry v J. je každý odsouzen na "porážku" a celá Bible je vlastně o jedné věci - uvěř Bohu o Ježíši Kristu, jenž tě vykupuje z otroctví hříchů a budeš zachráněn. Levi řekl Ano a bylo to jeho nejlepší životní rozhodnutí. Tato Ježíšova nabídka platí i pro tebe - zavolej ho, pokoř se před ním, přiznej Bohu, že jsi ztracený hříšník.

V další části textu učedníci vyčítají, že někteří se chovají jako by byli na svatbě a jiní, jako by byli na pohřbu. Pokud jsme občas na svatbě ale chováme se jako bychom byli na pohřbu, pak něco není v pořádku. Občas je to i v našem životě, neví, co se děje a pak se chováme, jako by se nic nedělo. Prosme Boha, abychom porozuměli, v jaké situaci se zrovna nachází. Může se nám totiž stát, že jsme veselí a nevíme, že jdeme na porážku nebo naopak. Věřící člověk by měl věřit, že Bible je slovo od Boha, jenž je živou vodou pro naše životy. Studujme ho a aplikujme v praktickém životě. 

Co bychom měli vědět - pokud možno každý...

 

Pokračujeme

 Text z Luk 5, 17-26:

• 17Jednoho dne učil a kolem seděli farizeové a učitelé Zákona, kteří se sešli ze všech galilejských a judských vesnic i z Jeruzaléma. Moc Páně byla s ním, aby uzdravoval.
• 18A hle, muži nesli na nosítkách člověka, který byl ochrnutý, a snažili se ho vnést dovnitř a položit před něj.
• 19Když viděli, že ho nepronesou zástupem, vystoupili na střechu, udělali otvor v dlaždicích a spustili ochrnutého i s lůžkem přímo před Ježíše.
• 20Když viděl jejich víru, řekl tomu člověku: „Tvé hříchy jsou ti odpuštěny.“
• 21Zákoníci a farizeové začali uvažovat: „Kdo je ten člověk, že mluví tak rouhavě? Kdo může odpustit hříchy než sám Bůh?“
• 22Ježíš však poznal jejich myšlenky a odpověděl jim: „Jak to, že tak uvažujete?
• 23Je snadnější říci ‚Jsou ti odpuštěny tvé hříchy‘, nebo říci ‚Vstaň a choď‘?
• 24Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy,“ řekl ochrnutému: „Pravím ti, vstaň, vezmi své lůžko a jdi domů.“
• 25A ihned před nimi vstal, vzal to, na čem ležel, šel domů a chválil Boha.
• 26Všechny zachvátil úžas a chválili Boha. Byli naplněni bázní a říkali: „Co jsme dnes viděli, je nad naše chápání.“

Přátelé, z textu jasně vyplývá, že nemoc souvisí s hříchem či s hříchy. Pouze Ježíš coby Boží Syn je schopný zrušit propojení mezi hříchem a nemocí. Samozřejmě to neznamená, že pokud nás Pán uzdraví, můžeme vesele hřešit dále. V příběhu je pozoruhodná víra těch, kteří nesli nemocného za Ježíšem. Nenechali se odradit davy lidí a našli způsob, jak nemocného dostat do rukou Ježíše. Budiž to pro nás povzbuzením, abychom usilovali o setkání či setkávání s Ním, neboť u něho je vše, po čem touží lidské srdce.

Pokračujeme - potřebujeme takového doktora

 Text z Luk 5, 12-16

• 12V jednom městě, kam Ježíš přišel, byl muž plný malomocenství. Jakmile Ježíše spatřil, padl tváří k zemi a prosil ho: „Pane, chceš-li, můžeš mě očistit.“
• 13On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď čist.“ A hned se jeho malomocenství ztratilo.
• 14Přikázal mu, aby nikomu nic neříkal: „Ale jdi,“ pravil, „ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal – jim na svědectví.“
• 15Zvěst o něm se šířila stále víc a scházely se k němu celé zástupy, aby ho slyšely a byly uzdravovány ze svých nemocí.
• 16On však odcházíval na pustá místa a tam se modlil.

Přátelé, nemohu si pomoci, ale nějak mi "nepasuje" to, co Bible říká o tom, co všechno jednou věřící budou moci dělat a co skutečně dělají. Kde je ta Boží moc křesťanů? Možná, že si my křesťané myslíme, že již jsme dosáhli toho, co bychom měli podle Bible dosáhnout a netušíme, že jsme někde na samém počátku toho, co bychom měli dělat. Ježíš uzdravoval ale většinou ty, kteří v něho uvěřili. Ti, kteří nevěřili, neprosili a tak nedostali. Možná tam někde bychom měli začít.

Pokračujeme

Biblický text Lukáš 5, 1-11:

• 1Jednou se na něj lidé tlačili, aby slyšeli Boží slovo, a on (Ježíš) stál u břehu jezera Genezaretského;
• 2tu uviděl, že u břehu jsou dvě lodi. Rybáři z nich vystoupili a vypírali sítě.
• 3Vstoupil do jedné z lodí, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby odrazil kousek od břehu. Posadil se a z lodi učil zástupy.
• 4Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a spusťte své sítě k lovu!“
• 5Šimon mu odpověděl: „Mistře, namáhali jsme se celou noc a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě.“
• 6Když to učinili, zahrnuli veliké množství ryb, až se jim sítě trhaly.
• 7Dali znamení svým společníkům na druhé lodi, aby jim přišli na pomoc. Oni přijeli a naplnili rybami obě lodi, že se až potápěly.
• 8Když to Šimon Petr uviděl, padl Ježíšovi k nohám a řekl: „Odejdi ode mne, Pane, vždyť já jsem člověk hříšný.“
• 9Neboť jeho i všechny, kteří s ním byli, pojal úžas nad tím lovem ryb;
• 10stejně i Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteří byli Šimonovými druhy. Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se, od této chvíle budeš lovit lidi.“
• 11Přirazili s loďmi k zemi, všechno tam nechali a šli za ním.

Přátelé, krásný příběh. Ježíš někde na jiném místě říká, abychom především hledali království nebeské a že pak že všechno ostatní nám bude přidáno. Šel bys za Ježíšem i ty? Můžeš, prvně si potřebuješ ale uvědomit, že jsi hříšník a toto chce pořádnou očistu. Spočívá v činění pokání, vyznávání hříchů Bohu a pozvání Ježíše Krista do svého života. Dnes je den spasení, udělej to a tím se dostaneš do skupiny těch, jenž získali odpuštění hříchů. Je to nejvzácnější poklad, který člověk může získat - přízeň Boží, protože uvěřil v Syna Božího JKrista.   

Moje novoroční předsevzetí

 Přátelé, na počátku nového roku někdy přemýšlím nad starým. Udělal jsem všechno to, co jsem mohl udělat? Využil jsem smysluplně ten čas, který mi byl dán nebo jsem věnoval svou pozornost hloupostem, které mě připravily o věci, který bych jinak mohl získat, kdybych ...? Abychom něco mohli získat, je třeba se pro to rozhodnout a pak tomu věnovat svůj drahý čas. Může to být třeba výuka cizího jazyka. Bez rozhodnutí to nejde a bez sebedisciplíny jakbysmet. Kdysi mi povídala jedna známá, že jeli na výlet na jednu horu (Lysou horu) ale že tam nedošli, protože ji nenašli. Nenašli jí proto, že během cesty ztratili zájem se na tu horu dostat. Přestali chtít. Co byste chtěli se sebou letos udělat vy? Co byste chtěli získat? Je dobré si to občas ujasnit, jinak promrháme čas blbostmi. Můj letošní cíl cíl je myslet často na jeden biblický verš a to "Hledej blaho v Hospodinu a dá ti vše, oč požádá tvé srdce". Věřím tomu, že je to rada dobrá a je od Boha. Bůh vlastně říká - dělej tohle a já Bůh pak udělám tohle. Jak na to prakticky? Budu číst co budu moct Bibli a přemýšlet na tím, bude se setkávat hlavně s věřícími křesťany a povzbuzovat se v hledání či setkávání se s Bohem. Chci dát Boha v životě na první místo, Bůh nám garantuje, že pak dostaneme vše, oč žádá naše srdce. Co vy? Jaký cíl máte v letošním roce  před sebou? Co byste chtěli získat? A jste ochotní pro to něco udělat? Takže vše nejlepší do nového roku přeje Milan.

Něco do nového roku

 Přátelé, jeden rok je za námi, jeden rok před námi, Jaký bude? Do určité míry to závisí na nás. Budeme moudří nebo hloupí či nedisciplinovaní? Platí totiž, že co člověk zasévá, bude jednou sklízet. Svět a my také se asi budeme snažit porazit covid-19 a být pokud možno negativní. Bible mluví, že i naše duše je ohrožena jednou smrtelnou nemocí a tou je, že je "chycena" hříchem, který nás odsuzuje k větší katastrofě, než ten nejhorší projev covidu. takže naše duše jsou "pozitivní". Je tu však dobrá zpráva a tou je, že existuje Doktor, který nás může kdykoliv uzdravit, pokud ho pozveme do svých srdcí modlitbou. Tím Doktorem je Syn Boží Ježíš Kristus. Takže vám přeji, abyste určitě v letošním roce nejpozději ještě dnes toho doktora pozvali k sobě a nechali svou duši uzdravit a tím změnit svou budoucnost. Bible jasně říká, že člověka čeká jedna smrt a pak jeden Boží soud. Duše nemocná hříchem nemá šanci. A také vám přeji, abyste začali číst třeba Matoušovo evangelium a umožnili růstu vaší víry, kterou budeme brzy moc potřebovat. MK