Pokračujeme

 Přátelé, zaujal mě tento biblický text, doufám, že zaujme i vás, tak vzhůru do toho:

Mk 8 31 A začal je učit (Ježíš), že Syn člověka(Ježíš mluví o sobě) musí hodně trpět a být zavržen od starších, předních kněží a učitelů Písma, být zabit a po třech dnech vstát z mrtvých.

Mk 8 32 A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.

Mk 8 33 Když se však Ježíš otočil a uviděl své učedníky, pokáral Petra a řekl: "Jdi ode mne, satane, protože ti nejde o věci Boží, ale o věci lidí."

Mk 8 34 A zavolal si zástup se svými učedníky a řekl jim: "Chce-li někdo jít za mnou, ať zapře sám sebe a vezme svůj kříž a následuje mne.

Mk 8 35 Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí ji. Kdo však zahubí svou duši kvůli mně a evangeliu, zachrání ji.

Mk 8 36 Vždyť co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale ztratí svou duši?

Mk 8 37 Neboť co může dát člověk výměnou za svou duši?

Mk 8 38 Kdo by se styděl za mně a za moje slova v tomto cizoložném a hříšném pokolení, za toho se bude stydět i Syn člověka, když přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly."

Co k tomu dodat? Možná to, že se občas chováme podobně jako Petr - myslíme o sobě, že jsme chytřejší než Bůh. Pokud jsme ale rozumní, měli bychom se poddat Božímu slovu, nakonec Bůh má pravdu, nikoliv my. V další části textu je myšlenka či rada, abychom byli ochotni pro Evangelium položit dokonce i život. Pak nás čeká odměna, právě život. Líbil se mi postoj ukrajinského prezidenta, kdy poté, co mu nabídli tajné služby ze západu útěk z Kyjeva, zůstal se svým lidem i za cenu ztráty vlastního života. Zdá se mi to správné z mého pohledu a z pohledu Božího (asi).  

Pokračujeme - ukaž mi Boha a já pak budu věřit

 Přátelé, občas toto slyším. Podle mého ti, kteří to prohlašují, nepochopili, co je to vlastně víra. Abyste něco jednou viděli, musíte prvně věřit, opačně to nefunguje. Představte si, že se budete chtít stát dobrým klavíristou. Prvně musíte věřit, že jím stanete, pak začnete cvičit a pak přijde čas, kdy se jím doopravdy stanete. Teď si ale představte, že nebudete  věřit, že byste se někdy jím někdy stali. Stanete se jím? Podle mně nikdy. Podobně je to s Bohem. Pokud budete věřit, že je, pak ho dříve nebo později poznáte, protože ho budete hledat. Nevěříte, že je? Na Zemi ho asi nikdy nepotkáte.  

V Bibli je text:
Dt 4:29: Tam budete hledat Hospodina, svého Boha, a nalezneš ho, když ho budeš hledat celým svým srdcem a celou svou duší.    
Bez víry na počátku se s Bohem člověk nepotká. Co si o tom myslíte?

Pokračujeme - znáte ten příběh?

 V knize Skutky v 8. kap. je tento úžasný příběh:

• 26Anděl Páně řekl Filipovi: „Vydej se na jih k cestě, která vede z Jeruzaléma do Gázy.“ Ta cesta je opuštěná.
• 27Filip se vydal k té cestě a hle, právě přijížděl etiopský dvořan, správce všech pokladů kandaky, to jest etiopské královny. Ten vykonal pouť do Jeruzaléma
• 28a nyní se vracel na svém voze a četl proroka Izaiáše.
• 29Duch řekl Filipovi: „Běž k tomu vozu a jdi vedle něho!“
• 30Filip k němu přiběhl, a když uslyšel, že ten člověk čte proroka Izaiáše, zeptal se: „Rozumíš tomu, co čteš?“
• 31On odpověděl: „Jak bych mohl, když mi to nikdo nevyloží!“ A pozval Filipa, aby nastoupil a sedl si vedle něho.
• 32To místo Písma, které četl, znělo: ‚Jako ovce vedená na porážku, jako beránek, němý, když ho stříhají, ani on neotevřel ústa.
• 33Ponížil se, a proto byl soud nad ním zrušen; kdo bude moci vypravovat o jeho potomcích? Vždyť jeho život na této zemi byl ukončen.‘
• 34Dvořan se obrátil k Filipovi: „Vylož mi, prosím, o kom to prorok mluví – sám o sobě, či o někom jiném?“
• 35Tu Filip začal u toho slova Písma a zvěstoval mu Ježíše.
• 36Jak pokračovali v cestě, přijeli k místu, kde byla voda. Dvořan řekl: „Zde je voda. Co brání, abych byl pokřtěn?“
• 37Filip mu řekl: „Jestliže věříš celým svým srdcem, nic tomu nebrání.“ On mu odpověděl: „Věřím, že Ježíš Kristus je Syn Boží.“
• 38Dal zastavit vůz a oba, Filip i dvořan, sestoupili do vody a Filip jej pokřtil.
• 39Když vystoupili z vody, Duch Páně se Filipa zmocnil a dvořan ho už neviděl, ale radoval se a jel dál svou cestou.

Přátelé, poté, co etiopský dvořan vyslechnul příběh o Ježíši, došlo mu, že staré proroctví  dlouho před Kristem se týká právě toho Ježíše. Pochopil o co jde a uvěřil, a svou víru potvrdil křtem na odpuštění hříchů. Tak zachránil svou duši pro věčný život. Zrušil kletbu hříchů, která visí nad každým.  V současném boji proti covidu se tak trochu zapomíná na to, že bychom měli  zabojovat i proti nemocem naší duše. Co budeme dělat s těmi hříchy? Řešení našel etiopský dvořan, nejprve si ale nechal vyprávět ten klíčový příběh.      

Pokračujeme

 Výchozí biblický text:

Nebuďte už tvrdošíjní. Poddejte se Hospodinu a pojďte do jeho svatyně. 2. Paralipomenon 30, 8

Přátelé, dnes budeme zkoumat sami sebe. Když se podíváte na své povahové rysy, na svůj charakter a vůbec na sebe, co se týče chování a myšlení, jakou známku byste si dali? Jakou známku byste získali od svých známých z toho, jaký máte charakter, jak přemýšlíte a jak vlastně žijete? Podle Bible jsme vedle jak ta jedle, pokud si myslíme, že jsme v pořádku. Lidé nám to většinou neřeknou a my často máme pokřivené vlastní zrcadlo. Bible je určitým zrcadlem, mluví o tom. Můžeme na sebe podívat biblicky a zeptat se: "Zrcadlo, jaký jsem?" Je zajímavé, že tam najdeme tam text, že pokud si o sobě myslíme, že jsme bez hříchů čili OK, klameme sebe a na jiném místě je, že všichni jsme hříšníci a pokud si někdo myslí, že nikoliv, oklamal sám sebe. Kdybychom zkoumali text podrobněji, pak bychom našli, v čem konkrétně. Každý možná v něčem jiném. Takže jsem podle Bible "chyceni" všichni. Pak platí, že co člověk zaseje, to i jednou sklidí, ať se nám to líbí či nikoliv. Klíčový Boží zákon - MZDOU HŘÍCHU JE SMRT ale  ... pokračuje to a má to řešení. Není takové, že začneme sekat dobrotu a pomáhat každému, koho potkáme. Podle Bible můžeme zachránit svou duši jediným způsobem - pokáním (je nám líto, co jsme provedli - vyznáváme-li hříchy, Bůh je tak dobrý a hříchy odpouští)  a tím, že přijmeme vírou Ježíšovu smrt jakožto "platbu" na naše hříchy. Toť poselství biblické a je dobré, abychom tento biblický pohled na vlastní život znali. Co s tím uděláme, pokud je to pravda?            

Pokračujeme

 Přátelé pokračuji v mém úsilí povzbudit některé z vás k zájmu k biblickému studiu krátkými ukázkami z Nového zákona. Možná, že všichni, kdo toto čtou, Bibli čtou každý den. Proč si myslím, že to je dobré? Protože apoštol Pavel v ní píše, že Evangelium je Boží mocí k záchraně lidské duše. Je to vlastně zpráva o tom, jak zachránit svou duši od viru lidského srdce, který je v Bibli označený slovem hřích. Dnes další kousek z Lukášov. evangelia 12. kap. o tom, jaký je Ježíšův pohled na touhy lidských srdcí po majetku:

• 13Někdo ze zástupu ho požádal (Ježíše): „Mistře, domluv mému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví.“
• 14Ježíš mu odpověděl: „Člověče, kdo mne ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“
• 15A řekl jim: „Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má.“

Chamtivost je podle Ježíše věc nedobrá, a člověku za nějaký čas přinese nikoliv užitek, ale škodu. Možná, že si toto už někdo v životě odzkoušel.

Pokračujeme - o víře

Přátelé, co je to víra? Hodně lidí má v tom velký guláš a tak bych k tomu rád napsal pár řádků:

Vírou mohu studovat nějakou školu, protože očekávám, že se mi to bude jednou hodit nebo proto, že je to z mého pohledu správné. Obecně - víra je přesvědčení, že určité věci jsou pravdivé a já se pak rozhodnu tyto hodnoty přijmout do života a "jet" podle nich. Vírou se např. staví dům - věřím, že tam jednou budu bydlet a tak jdu do toho.

Biblická zvěst je vlastně nabídka, že člověk může poznat Boha a jeho pohled na lidský život. Seznámí se s tím a pokud dojde k závěru, že je to pravda pravdoucí,  "začíná stavět dům v nebi" pro nejen věčný život. Budu tam jednou bydlet? Věřím, že budu, ale zatím vám to nedokážu. Chtějte po staviteli domu důkaz o tom, že tam ten stavitel jednou bude bydlet. 

Pokračujeme - vzděláváme se nebo se chceme "iba zabávať?"

 Přátelé, před nějakým časem jsem slyšel zajímavý názor, že pokud dospělý člověk ztratí chuť se něco nového v životě učit a vzdělávat se, třeba i nějakou smysluplnou prací, tak vlastně blbne. Kolik procent dospělých v naší společnosti už jenom tráví svůj volný čas tím, že se chtějí jenom pobavit, odpočinout a hlavně moc nepřemýšlet? Aby člověk pomalu "nezblbnul", měl by vstoupit do války s vlastní leností a pohodlností. Jinak nemáme šanci. Bible toto ještě posouvá kousek dál (kniha Jeremiáš):

Jr 9 22 Toto praví Hospodin: "Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí, ať se bohatýr nechlubí svou bohatýrskou silou, ať se boháč nechlubí svým bohatstvím.

Jr 9 23 Chce-li se něčím chlubit, ať se chlubí, že je prozíravý a zná mne; neboť já Hospodin prokazuji milosrdenství a vykonávám na zemi soud a spravedlnost; to jsem si oblíbil, je výrok Hospodinův."    

Ta rozumnost podle Bible je, že se máme seznamovat s tím, co je dobré a co nikoliv podle Bible. Pak to máme aplikovat do života. Toto je rozumnost, která je podmínkou pro naši budoucí časy od lepšího ještě k lepšímu.