Pokračujeme

 Lk 4, 1 - 14

• Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti
• čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se skončily, vyhladověl.
• Ďábel mu řekl: „Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb.“
• Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: Člověk nebude živ jenom chlebem.“
• Pak ho ďábel vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království země
• a řekl: „Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám:
• Budeš-li se mi klanět, bude to všechno tvé.“
• Ježíš mu odpověděl: „ Je psáno: Budeš se klanět Hospodinu, Bohu svému, a jeho jediného uctívat.“
• Pak ho ďábel přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů;
• vždyť je psáno ‚andělům svým dá o tobě příkaz, aby tě ochránili‘
• a ‚na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou svou na kámen‘.“
• Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: nebudeš pokoušet Hospodina Boha svého.“
• Když ďábel skončil všechna pokušení, odešel od něho až do dané chvíle.
• Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se rozšířila po celém okolí.

Přátelé, co myslíte, dostává se člověk do podobné situace, kdy ho ten zlý k něčemu ponouká? Jak? Podle mého přes naše myšlenky. Někdy máme problém rozlišit, odkud fouká vítr. Ne každá myšlenka je naše. Jsme často ovlivněni názory jiných. Jsme to ale my, kteří tomu nakonec řekneme ano nebo ne. Je myšlení, které nám může přinést život, ale také myšlení, z kterého vzejde smrt. Potřebujeme v tom hodně moudrosti a rozhodnosti v tom, jakým směrem se budou naše myšlenky ubírat. Je to na nás a platí, že co člověk zasévá, jednou bude sklízet. Všechno naše zasévání vychází z našich myšlenek. Vyhrává ten, kdo má nad tím moc a k tomu přiměřenou moudrost.