Co nás čeká - pokrač.? No přece zakuklení.

 Přátelé, pokusím se trochu přiblížit biblický pohled na lidské stárnutí. V jakém věku člověk dochází k zjištění, že jeho tělo začíná být více nemocné, méně pohyblivé a ztrácí svou životní sílu? Asi je to u každého různé. Pokusím se použít příměr pro pochopení toho, co se děje podle Bible. Každý příměr ale občas pokulhává a tento bude na tom asi stejně. Lidský život je jako život housenky. Do určitého okamžiku housenka je plná života a sežere, na co přijde. Za nějaký čas začne zpomalovat a pomalu se zakuklovat. Pokud se správně zakuklí, vyleze z mrtvého obalu živý motýl - nebo vyletí? Pokud se však zakuklí špatně, žádný motýl nebude. Apoštol Pavel o tom mluví a z textu vyplývá, že abychom jednou zažívali "motýla", musíme se správně zakuklit tj. vyznat Bohu hříchy a uvěřit a následovat Ježíše Krista. Vírou v JK jsme zachránění pro věčnost, ale víra nám nespadne ze stromu na hlavu. Víra přijde ze slyšení evangelia. Prakticky - začněte číst třeba Matoušovo evangelium a proste Boha, aby vám dal tu víru, která vám otevře dveře do věčnosti. Biblický text (1. kor 15):

• 35Ale někdo snad řekne: „Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou?“
• 36Jaká pošetilost! To, co zaséváš, nebude oživeno, jestliže neumře.
• 37A co zaséváš, není tělo, které vzejde, nýbrž holé zrno, ať už pšenice nebo nějaké jiné rostliny.
• 38Bůh však mu dává tělo, jak sám určil, každému semeni jeho zvláštní tělo.
• 39Není jedno tělo jako druhé, nýbrž jiné tělo mají lidé, jiné zvířata, jiné ptáci, jiné ryby.
• 40A jsou tělesa nebeská a tělesa pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.
• 41Jiná je záře slunce a jiná měsíce, a ještě jiná je záře hvězd, neboť hvězda od hvězdy se liší září.
• 42Tak je to i se zmrtvýchvstáním. Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné.
• 43Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci.
• 44Zasévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní. Je-li tělo přirozené, je i tělo duchovní.
• 45Jak je psáno: ‚První člověk Adam se stal duší živou‘ – poslední Adam je však Duchem oživujícím.
• 46Nejprve tedy není tělo duchovní, nýbrž přirozené, pak teprve duchovní.
• 47První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe.