Pokračujeme

 Text z Luk 5, 17-26:

• 17Jednoho dne učil a kolem seděli farizeové a učitelé Zákona, kteří se sešli ze všech galilejských a judských vesnic i z Jeruzaléma. Moc Páně byla s ním, aby uzdravoval.
• 18A hle, muži nesli na nosítkách člověka, který byl ochrnutý, a snažili se ho vnést dovnitř a položit před něj.
• 19Když viděli, že ho nepronesou zástupem, vystoupili na střechu, udělali otvor v dlaždicích a spustili ochrnutého i s lůžkem přímo před Ježíše.
• 20Když viděl jejich víru, řekl tomu člověku: „Tvé hříchy jsou ti odpuštěny.“
• 21Zákoníci a farizeové začali uvažovat: „Kdo je ten člověk, že mluví tak rouhavě? Kdo může odpustit hříchy než sám Bůh?“
• 22Ježíš však poznal jejich myšlenky a odpověděl jim: „Jak to, že tak uvažujete?
• 23Je snadnější říci ‚Jsou ti odpuštěny tvé hříchy‘, nebo říci ‚Vstaň a choď‘?
• 24Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy,“ řekl ochrnutému: „Pravím ti, vstaň, vezmi své lůžko a jdi domů.“
• 25A ihned před nimi vstal, vzal to, na čem ležel, šel domů a chválil Boha.
• 26Všechny zachvátil úžas a chválili Boha. Byli naplněni bázní a říkali: „Co jsme dnes viděli, je nad naše chápání.“

Přátelé, z textu jasně vyplývá, že nemoc souvisí s hříchem či s hříchy. Pouze Ježíš coby Boží Syn je schopný zrušit propojení mezi hříchem a nemocí. Samozřejmě to neznamená, že pokud nás Pán uzdraví, můžeme vesele hřešit dále. V příběhu je pozoruhodná víra těch, kteří nesli nemocného za Ježíšem. Nenechali se odradit davy lidí a našli způsob, jak nemocného dostat do rukou Ježíše. Budiž to pro nás povzbuzením, abychom usilovali o setkání či setkávání s Ním, neboť u něho je vše, po čem touží lidské srdce.