Lukášovo e., 8. kap.

 

• 1Potom Ježíš procházel městy a vesnicemi a přinášel radostnou zvěst o Božím království; bylo s ním dvanáct učedníků
• 2a některé ženy uzdravené od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z níž vyhnal sedm démonů,
• 3Jana, žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které se o ně ze svých prostředků staraly.

Přátelé, co je to zvěst o Božím království? Mohli bychom říci, že není království jako království. Pro pochopení si místo království doplňte státní zřízení. Někdo se narodí do dobře funkčního s spravedlivého zřízení a pak může prožít pěkný život. Může mít ale také smůlu, může se narodit do jiného řádu a pak ze života má peklo. Člověk žijící na Zemi může žít duchovně v Božím království a to tak, že přijme jako svého pána Stvořitele vesmíru, který je panovník dobrý. V okamžiku, kdy podle Bible přijmeme Ježíše jako toho, který nás usmiřuje s Bohem, stáváme se členy Božího království. Pokud toto člověk odmítne, pak škodí sobě jelikož poslouchá ve většině případů sám sebe, kterému k moudrosti o dobrotě mnoho schází. Sám sebe člověk přivede ke zkáze. Bible má na to výraz, že jsme všichni hříšníci a to nás odsuzuje k záhubě ale že je tady jedno řešení, tím je stát se členy království Ježíš Krista.

K verši 2 a 3: Zmiňované ženy prožívaly asi dlouho peklo na Zemi, po setkání s Ježíšem se jejich karty otočily. Byly zachráněny. Také je tam zmínka o soucitu. O tom bychom mohli přemýšlet... Ale to Bůh asi nechce, Bůh chce, abychom sami měli soucitná srdce s tou bídou kolem, máš takové srdce?