Pokračujeme, Lukáš kap.:

 

• 18Když se o samotě modlil (Ježíš) a byli s ním jeho učedníci, otázal se jich: „Za koho mne zástupy pokládají?“
• 19Oni mu odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a někteří myslí, že vstal jeden z dávných proroků.“
• 20Řekl jim: „A za koho mne pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Za Božího Mesiáše.“
• 21On jim však důrazně přikázal, aby to nikomu neříkali, a pravil jim:
• 22„Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.“
• 23Všem pak řekl: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne.
• 24Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne, zachrání jej.
• 25Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří?
• 26Kdo se stydí za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů.
• 27Říkám vám po pravdě: Někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří království Boží.“

Přátelé, když se mi do rukou občas dostane tento text, pak se  mi vybaví název jedné staré husitské písně o tom, že Škoda pro Krista nám za to stojí.
Tak to v životě je, že když chci něco získat, musím za to něčím zaplatit. Abychom získali jednou všechno, musíme dnes skoro vším zaplatit. Když chceš postavit chalupu, musíš se něčeho vzdát, třeba toho, že už nebudeš sedět v hospodě. Člověk si ani neuvědomuje, že pořád něco sklízí, co zasadil v minulosti a také zasévá něco, co sklidí v budoucím čase. Co zaséváš ty? Nebo jinak, do čeho investuješ svůj čas? A co z toho jednou sklidíš? Ježíš na jiném místě řekl: "Hledejte především království Boží a všechno ostatní vám bude přidáno." Kdy nám to Bůh přidá? Něco až po smrti, něco možná i tady na zemi.