Přátelé, pokračujeme ve čtení textu. Věřím tomu, že evangelium je dobrá zpráva pro toho, kdo tomu bude věřit a kdo "po tom" sáhne vírou:
- 46Přišlo jim(apoštolům) na mysl, kdo z nich je asi největší.
- 47Když Ježíš poznal, čím se v mysli obírají, vzal dítě, postavil je vedle sebe
- 48a řekl jim: „Kdo přijme takové dítě ve jménu mém, přijímá mne; a kdo přijme mne, přijme toho, který mě poslal. Kdo je nejmenší mezi všemi vámi, ten je veliký.“
- 49Jan mu na to řekl: „Mistře, viděli jsme kohosi, kdo v tvém jménu vyhání démony, a bránili jsme mu, protože tě nenásleduje jako my.“
- 50Ježíš mu řekl: „Nebraňte mu! Kdo není proti vám, je pro vás.“
Text obsahuje 2 témata, zkuste se u toho chvilku zastavit a trochu nad tím zapřemýšlet. Z té první části mi vyplývá závěr, že Ježíš staví dopředu toho, kdo je schopen se postavit s láskou k těm nejmenším. Naše představa o tom, kdo je velký, může být zcela odlišná s Boží představou.
Od verše 49 je text o člověku, který vymítal démony, aniž by ho k tomu Ježíš sám nějak speciálně vybavil. Apoštolům se to moc nelíbilo, ale Ježíš s tím neměl problém. Ten kdosi věřil v moc jména Ježíš a to mu stačilo, aby se děly zázraky. Bůh na jeho přístup slyšel. Možná je v tom odpověď na naši občasnou bezmoc, co vy na to?
Žádné komentáře:
Okomentovat