Lukášovo e., 6. kap.:
- 13Když nastal den, zavolal k sobě své učedníky a vyvolil z nich dvanáct, které také nazval apoštoly:
- 14Šimona, kterému dal jméno Petr, jeho bratra Ondřeje, Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje,
- 15Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélóta,
- 16Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se pak stal zrádcem.
- 17Sešel s nimi dolů a na rovině zůstal stát; a s ním veliký zástup jeho učedníků a veliké množství lidu z celého Judska i z Jeruzaléma, z pobřeží týrského a sidónského;
- 18ti všichni přišli, aby ho slyšeli a byli uzdraveni ze svých nemocí. Uzdravovali se i ti, kteří byli sužováni nečistými duchy.
- 19A každý ze zástupu se ho snažil dotknout, poněvadž z něho vycházela moc a uzdravovala všechny.
Přátelé, Ježíš povolal některé z lidu za své učedníky. Dnes je tomu opačně, člověk sám se uchází někde, aby se stal učedníkem. Vypadá to tak, že abychom se my stali Ježíšovými učedníky, musí nás k tomu povolat On. Mnohé povolává do služby i dnes. Je otázkou, jak máme přijmout Boží služebníky, kteří nejsou J. do služby povolaní? Možná by mohlo být řešením, že ten, kdo už je ve službě a nebyl povolán, pokoří se před Bohem a prosí Pána, aby ho dodatečně do služby povolal. Co si o tom myslíte vy?
Žádné komentáře:
Okomentovat