Velikonoční příběh

 Přátelé, pro případné zájemce jsem vybral text z Matoušova e., který popisuje události, jenž se odehrály před cca 2000 lety a které si v dnešních dnech připomínáme. Udělejte si čas a určitě si to přečtěte:

Matouš 26

1 Když Ježíš dokončil všechna tato slova, řekl svým učedníkům:

2 "Víte, že za dva dny jsou velikonoce, a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován."

3 Tehdy se sešli velekněží a starší lidu ve dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš,

4 a uradili se, že se Ježíš zmocní lstí a že ho zabijí.

5 Říkali: "Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nebouřil."

6 Když byl Ježíš v Betanii v domě Šimona Malomocného,

7 přišla za ním žena, která měla alabastrovou nádobku drahocenného oleje, a vylila ji na jeho hlavu, jak seděl u stolu.

8 Když to viděli učedníci, hněvali se: "Nač taková ztráta?

9 Mohlo se to prodat za mnoho peněz a ty dát chudým!"

10 Ježíš to zpozoroval a řekl jim: "Proč trápíte tu ženu? Vykonala dobrý skutek.

11 Vždyť chudé máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále.

12 Když vylila ten olej na mé tělo, učinila to k mému pohřbu.

13 Amen, pravím vám, všude, po celém světě, kde bude kázáno toto evangelium, bude se mluvit na její památku o tom, co ona učinila."

14 Tehdy šel jeden z dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím

15 a řekl: "Co mi dáte? Já vám ho zradím." Oni mu určili třicet stříbrných.

16 Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.

17 Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: "Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?"

18 On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: "Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka."

19 Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka.

20 Navečer usedl s Dvanácti ke stolu,

21 a když jedli, řekl jim: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mne zradí."

22 Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: "Snad to nejsem já, Pane?"

23 On odpověděl: "Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí.

24 Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!"

25 Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: "Jsem to snad já, Mistře?" Řekl mu: "Ty sám jsi to řekl."

26 Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte, toto jest mé tělo."

27 Pak vzal i kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni.

28 Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.

29 Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce."

30 Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.

31 Tu jim Ježíš řekl: "Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť jest psáno: `Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.´

32 Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje."

33 Na to mu řekl Petr: "Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne!"

34 Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."

35 Petr prohlásil: "I kdybych měl s tebou umřít, nezapřu tě." Podobně mluvili všichni učedníci.

36 Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: "Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil."

37 Vzal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy; tu na něho padl zármutek a úzkost.

38 Tehdy jim řekl: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!"

39 Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: "Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš."

40 Potom přišel k učedníkům a zastihl je v spánku. Řekl Petrovi: "To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou?

41 Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé."

42 Odešel podruhé a modlil se: "Otče můj, není-li možné, aby mne tento kalich minul, a musím-li jej pít, staň se tvá vůle."

43 A když se vrátil, zastihl je opět spící; nemohli oči udržet.

44 Nechal je, zase odešel a potřetí se modlil stejnými slovy.

45 Potom přišel k učedníkům a řekl jim: "Ještě spíte a odpočíváte? Hle, přiblížila se hodina, a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.

46 Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje!"

47 Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z dvanácti. Velekněží a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.

48 Jeho zrádce s nimi domluvil znamení: "Koho políbím, ten to je; toho zatkněte."

49 A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: "Buď zdráv, Mistře", a políbil ho.

50 Ježíš mu odpověděl: "Příteli, konej svůj úkol!" Tu přistoupili k Ježíšovi, vztáhli na něho ruce a zmocnili se ho.

51 Jeden z těch, kdo byli s ním, sáhl po meči, napadl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.

52 Ježíš mu řekl: "Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou.

53 Či myslíš, že bych nemohl poprosit svého Otce, a poslal by mi ihned víc než dvanáct legií andělů?

54 Ale jak by se potom splnila Písma, že to tak musí být?"

55 V té hodině řekl Ježíš zástupům: "Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali. Denně jsem sedával v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mne.

56 Toto všechno se však stalo, aby se splnilo, co psali proroci." A tu ho všichni učedníci opustili a utekli.

57 Ti, kteří Ježíše zatkli, odvedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší.

58 Petr šel za ním zpovzdálí až do veleknězova dvora; vstoupil dovnitř a posadil se mezi sluhy, aby viděl konec.

59 Velekněží a celá rada hledali křivé svědectví proti Ježíšovi, aby ho mohli odsoudit k smrti.

60 Ale nenalezli, ačkoli předstupovalo mnoho křivých svědků. Konečně přišli dva

61 a vypovídali: "On řekl: Mohu zbořit chrám a ve třech dnech jej vystavět."

62 Tu velekněz vstal a řekl mu: "Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?"

63 Ale Ježíš mlčel. A velekněz mu řekl: "Zapřísahám tě při Bohu živém, abys nám řekl, jsi-li Mesiáš, Syn Boží!"

64 Ježíš odpověděl: "Ty sám jsi to řekl. Ale pravím vám, od nynějška uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými."

65 Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: "Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání!

66 Co o tom soudíte?" Jejich výrok zněl: "Je hoden smrti."

67 Pak mu plivali do obličeje, bili ho po hlavě, někteří ho tloukli do tváře

68 a říkali: "Hádej, Mesiáši, kdo tě udeřil!"

69 Petr seděl venku v nádvoří. Tu k němu přistoupila jedna služka a řekla: "I ty jsi byl s tím Galilejským Ježíšem!"

70 A on přede všemi zapřel: "Nevím, co mluvíš."

71 Vyšel k bráně, ale uviděla ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: "Tenhle byl s tím Nazaretským Ježíšem."

72 On znovu zapřel s přísahou: "Neznám toho člověka."

73 Ale zakrátko přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: "Jistě i ty jsi jeden z nich, vždyť i tvé nářečí tě prozrazuje!"

74 Tu se začal zaklínat a zapřísahat: "Neznám toho člověka." V tom zakokrhal kohout;

75 tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: `Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.´ Vyšel ven a hořce se rozplakal.

Matouš 27

1 Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.

2 Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi.

3 Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším

4 a řekl: "Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!" Ale oni mu odpověděli: "Co je nám po tom? To je tvoje věc!"

5 A on odhodil peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.

6 Velekněží sebrali peníze a řekli: "Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev."

7 Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců.

8 Proto se to pole jmenuje `Pole krve´ až dodnes.

9 Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: `Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele;

10 a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin.´

11 A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: "Ty jsi král Židů?" Ježíš odpověděl: "Ty sám to říkáš."

12 Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal.

13 Tu mu řekl Pilát: "Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?"

14 On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil.

15 O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli.

16 Tehdy tam měli pověstného vězně jménem Barabáš.

17 Když se zástupy shromáždily, řekl jim Pilát: "Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše zvaného Mesiáš?"

18 Věděl totiž, že mu ho vydali ze zášti.

19 Když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena se vzkazem: "Nezačínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mě kvůli němu pronásledovaly zlé sny."

20 Velekněží a starší však přiměli zástup, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše zahubili.

21 Vladař jim řekl: "Koho vám z těch dvou mám propustit?" Oni volali: "Barabáše!"

22 Pilát jim řekl: "Co tedy mám učinit s Ježíšem zvaným Mesiáš?" Všichni volali: "Ukřižovat!"

23 Namítl jim: "Čeho se vlastně dopustil?" Ale oni ještě více křičeli: "Ukřižovat!"

24 Když pak Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: "Já nejsem vinen krví tohoto člověka; je to vaše věc."

25 A všechen lid mu odpověděl: "Krev jeho na nás a naše děti!"

26 Tu jim propustil Barabáše, Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.

27 Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu.

28 Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť,

29 upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: "Buď zdráv, židovský králi!"

30 Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě.

31 Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování.

32 Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho kříž.

33 Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená `Lebka´,

34 dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít.

35 Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty;

36 pak tam stáli a střežili ho.

37 Nad hlavu mu dali nápis o provinění: "To je Ježíš, král Židů."

38 S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici.

39 Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou

40 a říkali: "Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej znovu postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!"

41 Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali:

42 :Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský - ať nyní sestoupí s kříže a uvěříme v něho!

43 Spolehl se na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: `Jsem Boží Syn!´"

44 Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní.

45 V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin.

46 Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eli, Eli, lama sabachtani?", to jest: `Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?´

47 Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: "On volá Eliáše."

48 Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít.

49 Ostatní však říkali: "Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!"

50 Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.

51 A hle, chrámová opona se roztrhla v půli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly,

52 hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena;

53 vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.

54 Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: "On byl opravdu Boží Syn!"

55 Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které provázely Ježíše z Galileje, aby se o něj staraly;

56 mezi nimi Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova i Josefova, a matka synů Zebedeových.

57 Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům.

58 Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali.

59 Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna

60 a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesaný ve skále; ke vchodu hrobu přivalil veliký kámen a odešel.

61 Byla tam Marie z Magdaly a jiná Marie, které seděly naproti hrobu.

62 Nazítří, po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta

63 a řekli: "Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: `Po třech dnech budu vzkříšen.´

64 Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob,aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první."

65 Pilát jim odpověděl: "Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré."

66 Oni odešli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.

Matouš 28

1 Když uplynula sobota a začínal první den týdne, přišly Marie z Magdaly a jiná Marie, aby se podívaly k hrobu.

2 A hle, nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil s nebe, odvalil kámen a usedl na něm.

3 Jeho vzezření bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh.

4 Strážci byli strachem bez sebe a strnuli jako mrtví.

5 Anděl řekl ženám: "Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován.

6 Není zde; byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel.

7 Jděte rychle povědět jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých; jde před nimi do Galileje, tam ho spatří. Hle, řekl jsem vám to."

8 Tu rychle opustily hrob a se strachem i s velikou radostí běžely to oznámit jeho učedníkům.

9 A hle, Ježíš je potkal a řekl: "Buďte pozdraveny." Ženy přistoupily, objímaly jeho nohy a klaněly se mu.

10 Tu jim Ježíš řekl: "Nebojte se. Jděte a oznamte mým bratřím, aby šli do Galileje; tam mě uvidí."

11 Když se ženy vzdálily, někteří ze stráže přišli do města a oznámili velekněžím, co se všechno stalo.

12 Ti se sešli se staršími, poradili se a dali vojákům značné peníze

13 s pokynem: "Řekněte, že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jste spali.

14 A doslechne-li se to vladař, my to urovnáme a postaráme se, abyste neměli těžkosti."

15 Vojáci vzali peníze a udělali to tak, jak se jim řeklo. A ten výklad je rozšířen mezi židy až podnes.

16 Jedenáct apoštolů se pak odebralo do Galileje, na horu, kterou jim Ježíš určil.

17 Spatřili ho a klaněli se mu; ale někteří pochybovali.

18 Ježíš přistoupil a řekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.

19 Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého

20 a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku."