Pokračujeme

 Přátelé, pokračuji s prezentací biblického textu, dnes pokročím s Lukášovým e., 11 kap:

• 1Jednou se Ježíš na nějakém místě modlil; když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pane, nauč nás modlit se, jako tomu učil své učedníky i Jan.“
• 2Odpověděl jim: „Když se modlíte, říkejte: Otče, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království.
• 3Náš denní chléb nám dávej každého dne.
• 4A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A nevydej nás do pokušení .“

Modlitbu Otče náš známe v trochu jiné podobě, ale není to podstatné. K textu: Bible říká, že za určitých podmínek můžeme skutečnému Bohu říkat "Otče". Pokud splníme určité podmínky, pak může probíhat oboustranná komunikace. Samozřejmě můžeme být v sebeklamu, myslíme si, že nás druhá strana slyší ale realita je jiná. Je to něco jako když se Čech pokouší domluvit  s Maďarem. Aby se domluvili, musí jeden z nich mluvit řečí toho druhého. Abychom mohli s Bohem mluvit, potřebujeme splnit toto kritéria: Přijmout odpuštění hříchů pokáním a vírou v Ježíše Krista. 

Co znamená "Buď posvěceno tvé jméno"? Má být pro nás svaté. Možná, že máte doma něco, co je pro vás svaté a použijete tu věc jenom při určitých příležitostech. 

Dále máme volat "Přijď tvé království!" Jak se projevuje Boží království? Kde je BK, tam je láska, radost, pokoj, zdraví atd... Všechna temnota utíká před světlem.

K dennímu chlebu není třeba nic dodávat. 

Ke 4. verši. Pokud chceme, aby nám Bůh odpustil naše hříchy, bez našeho odpuštění druhým za naše hříchy budeme muset jednou zaplatit.

K pokušení: Člověk může dělat, co ho napadne, ale ne všechno mu přináší užitek. Jsou dokonce věci, které člověku přinesou "smrt". My bychom měli  mít dostatek sebekázně a rozumu a volit cestu života.  Můžeme prosit Boha, aby se naše mysl do pokušení nedostala.