Pokračujeme

 Lukášovo e., 11. kap.:

• 14Jednou vyháněl Ježíš zlého ducha z němého člověka. Když ten duch vyšel, němý promluvil. Zástupy se divily.
• 15Někteří z nich však řekli: „Démony vyhání ve jménu Belzebula, knížete démonů.“
• 16Jiní ho chtěli podrobit zkoušce; žádali od něho znamení z nebe.
• 17Protože znal jejich myšlenky, řekl jim: „Každé království vnitřně rozdělené pustne a dům za domem padá.
• 18Je-li i satan v sobě rozdvojen, jak bude moci obstát jeho království? Říkáte přece, že vyháním démony ve jménu Belzebula.
• 19Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebula, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci? Proto budou oni vašimi soudci.
• 20Jestliže však vyháním démony prstem Božím, pak už vás zastihlo Boží království.
• 21Střeží-li silný muž v plné zbroji svůj palác, jeho majetek je v bezpečí.
• 22Napadne-li ho však někdo silnější a přemůže ho, vezme mu všechnu jeho zbroj, na kterou spoléhal, a kořist rozdělí.
• 23Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se mnou neshromažďuje, rozptyluje.
• 24Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po pustých místech a hledá odpočinutí, ale když je nenalezne, řekne: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘
• 25Přijde a nalezne jej vyčištěný a uklizený.
• 26Tu jde a přivede sedm jiných duchů, horších, než je sám, vejdou a bydlí tam; a konce toho člověka jsou horší než začátky.“
• 27Když toto mluvil, zvolala jedna žena ze zástupu: „Blaze té, která tě zrodila a odkojila!“
• 28Ale on řekl: „Blaze těm, kteří slyší Boží slovo a zachovávají je.“

Přátelé, Ježíš potvrzoval svou identitu Božího syna mocnými skutky, stejně mnozí nevěřili. Otázkou je, zda poté, co Ježíš nevěřícím vysvětlil situaci, uvěřili. Podle mého nikoliv. Podobná situace je i v dnešní době - mnozí lidí se rozhodli věřit či nevěřit aniž by brali v potaz "doličné argumenty". Když se zkrátka člověk rozhodne věřit, že Země je placatá, i kdyby se na vlastní oči přesvědčil, že je kulatá, svoje přesvědčení nezmění. Naše přesvědčení souvisí se stavem naší povahy. Může být taková, že pravdě neuvěříme a pak nás to stojí velkou škodu, protože každá pravda stejně i tak lež časem vyjdou na boží světlo a člověk je s tím pak konfrontován. Kam patříme my?